Recenze

Zdeněk Troška a jeho Nebe v hubě!

Redakce (06.02.2015)
Zdeněk Troška a jeho Nebe v hubě! Zdeněk Troška a jeho Nebe v hubě!

Před osmi lety vydal známý český režisér a scénárista Zdeněk Troška poprvé svou kuchařku "Nebe v hubě aneb Chrocht, chrocht....". A opět ji tu máme zpět a bude to stát za to. Množství lidí mu posílalo své oblíbené recepty. Zdeněk nepátrá, odkud je mají, hlavní je, že jsou natolik chutné, aby udělaly radost i vám, čtenářům. Některé recepty se objevují v různých variantách, což dokazuje, že fantazii se meze nekladou.

Nebe v hubě 2 aneb Čertův švagr je sbírka receptů, které jsou především jednoduché, rychlé, levné a chutné. Nabízí například pomazánky, které nezklamou - pomazánka z vařeného zelí, z vajíček smažených na másle nebo houbovou delikatesu na tousty. Hlavičky hřibů posolíte, okořeníte a obalíte plátkem anglické slaniny, do které přimotá ještě pár lupínků tymiánu nebo bazalky. Případně přidáte kousíček kopru, rozmarýnu, prostě něco voňavého a na plechu s papírem z mouky upečete v rozehřáté troubě. Položíte na toust a jíte.

Zdeněk Troška se však ptá, zda umíme ještě jíst a pít. S chutí, požitkem. Umíte si udělat na jídlo čas, popovídat se při něm, strávit příjemné chvíle? I proto nabízí stále oblíbené saláty, pozapomenutá jídla nebo kapitolu, která uspokojí každou chuť. Víte, co je v ní? Nebudeme prozrazovat :)

"Umět si uvařit je přeci něco úžasného." rozplývá se Zdeněk Troška. "A když se chce, čas se na to vždycky najde. Udělat si totiž čas na přípravu dobrého jídla a jeho naservírování je polovinou životní radosti a pohody. "

Podle Z. Trošky uměli naši předkové vařit i z mála, a přitom to bylo chutné. Mělo to nápad a bylo to navíc zdravé. Živým důkazem jsou oblíbená rodinná jídla, jejichž recepty se předávají z generace na generaci. Láska k vaření a k dobrému jídlu totiž nebyla a ani nemůže být překonána, či nahrazena něčím dokonalejším, modernějším nebo super-technologickým.

"Jedno vám řeknu: když jste smutní, otrávení, opuštění, naštvaní nebo jinak nešťastní, vždy si uvědomte, že jedno z nejkrásnějších světel ve vašem životě je žárovka v lednici."
Zdeněk Troška

ÚRYVEK Z KNIHY

Jako jeden můj známý. Zastavil se náhodou u mě, zrovna když jsem si udělal ke svačině oblíbená rajčata s vejci a na cibulce. To krásně voní, říká, co to je? Nabídl jsem mu, ale když viděl rajčata, chytl se za pusu, že rajčata přímo nesnáší. Syrová chutnají jinak než dušená, já na to, aspoň

ochutnej. Ale on že ne, ať se nezlobím. Dal jsem se do jídla, vychutnával si schválně každé sousto a on začal polykat sliny, tak neodolatelně to vonělo. No, tak mi dej ochutnat, ale jen trošku, hlesl. Bratrsky jsem se s ním rozdělil o poctivou polovinu. Slupl jí a ještě pošilhával po pánvičce, jestli tam něco nezůstalo. Nevěřil, že rajčata můžou takhle skvěle chutnat! Asi za čtrnáct dní, pozdě večer, zvonek. Otevřu, za dveřmi stál on, v jedné ruce papírový pytlík s pěti vejci, ve druhé půl kila rajčat. Zdendo, nezlob se, ale prosím tě, mohl bys mi udělat ty rajčata jako onehdy? Já na to nemůžu zapomenout. Postavil jsem ho vedle sebe ke sporáku, aby se to naučil. Ani pořádně nakrájet cibuli neuměl, ale nechal jsem ho, ať se moří, tedy učí. A výsledek si pak sám pochválil, všechno snědl a spokojen odjížděl domů k manželce. O týden později volá - v sobotu ráno jsem vstal a připravil k snídani ta tvoje rajčata. Manželka, vůní probuzena, volala z ložnice, cože to tak krásně voní. Troškovo vejce, odpověděl jsem po jihočesku. No a od té doby je musí dělat pořád a slaví s nimi velké úspěchy.