Rozhovory

Výrazů pro pohlaví existuje dost

Redakce (13.08.2010)
Výrazů pro pohlaví existuje dost Výrazů pro pohlaví existuje dost

Norská prozaička Helene Uri přijela do Prahy představit český překlad svého úspěšného románu s názvem Ti nejlepší z nás.

Je zajímavé, že univerzitní prostředí, které je vnímáno jako více či méně odtržené od života, se stalo podkladem pro váš úspěšný román.
S tím úspěchem asi souvisí to, že jde o první norskou knihu z tohoto prostředí, takže zde hraje roli patrně i takové to - podívejme se na něco, co jsme ještě nikdy neviděli.

Ovšem univerzitní prostředí jste pojednala značně kriticky. Jste teď na norské akademické půdě něco jako odpadlík?

Sama jsem rozhodnutá, že s akademickým životem už nikdy nechci nic mít. Minulý týden jsem potkala bývalou kolegyni, která mi říkala, že tam mají volné místo, jestli to nechci znovu zkusit. Ale to já v žádném případě nechci.

Odešla jste z univerzity po určitých sporech. Napsala byste takový román, i kdybyste tam dodnes působila? Protože takhle to může vypadat jako akt pomsty

Možná... Začala jsem to psát v jistém afektu, jako pomstu. Postupně mě to ale opouštělo a myslím, že se tak ten román brát nedá... I tak bych ale něco takového napsala, protože jsem cítila, že na univerzitě něco není v pořádku. Nakonec to ale dopadlo tak, že jsem nejdřív odešla a pak jsem až začala psát.

Teď bychom měli o univerzitě říci také něco pozitivního.

Doufám, že z té knihy je vidět, že mám velice ráda vědění a univerzita je v tomto směru velmi dobrou institucí. Je tam plno lidí, kteří strašně milují svůj obor a všechno mu obětují, a s takovými lidmi bylo velice příjemné se stýkat.

Ve vašich knihách se často objevují ženy, které na svůj vzhled dbají až přehnaně, a jsou tak nahlíženy velmi kriticky. Je to nějaká vaše reakce na feminismus?

Já se také považuju za feministku. Ale přesto, že jsem žena, nemůžu psát pouze o tom, že ženy mají jen dobré vlastnosti. Takže jsem byla nazvána také antifeministkou, což je naprostý nesmysl. Žena rozumí ženě daleko lépe než muži. I když v románu Ti nejlepší z nás i v nové knize je hlavní postavou muž. Což je náročnější - uvnitř jsme si podobní, ale musím myslet třeba na takové věci, že se můj hrdina ráno nesmí zapomenout oholit.

A píšete mužské postavy i proto, abyste aspoň v románu potkala svého vysněného muže?

Je pravda, že do Pala, když jsem Ty nejlepší z nás psala, jsem byla zamilovaná.

Jak tedy vnímáte pozvolné oslabování mužské pozice a na druhou stranu stupňující se emancipaci žen? Jsou tyto procesy na sobě závislé?
Odpovím vám takhle: jestliže se mužova síla opírá o ženinu slabost, tak to nemůže nikam vést.

A když jsme mluvili o univerzitním prostředí a vy jste lingvistka - může ženě imponovat muž, který je třeba odborníkem na předložky?
Pokud ona sama je lingvistka, tak se jí to musí zdát ohromně sexy... V jiném případě je to asi trochu problém.

Norsko je vnímáno jako země s řídkým osídlením a s velkými zásobami ropy. Jak ho zasáhla krize?

To je otázka přímo na tělo. Prodej knih totiž klesl o třicet procent a dotklo se to také trhu s byty.

Ale státní podpora spisovatelů je, předpokládám, stále štědrá.

Tady je důležité to, že existuje nařízení o koupi, kdy stát musí odebrat do každé knihovny dva výtisky knihy. A knihoven je v Norsku asi tisíc.

Co teď píšete?

Právě jsem odevzdala nový rukopis... Je to román Spravedlivý postavený na skutečné události. V 80. letech bylo v Norsku velice sledované zneužívání dětí. Já jsem popsala jeden případ zneužívání dcerky otcem. Ovšem později se ukázalo, že to bylo celé vymyšlené - že si to maminka vybájila. Román ještě nevyšel, a už byl prodán do Dánska, Švédska a Francie, takže mám radost. Doufám, že vyjde brzy i česky.

Vy jste také napsala článek, v němž ukazujete, že pro ženské pohlavní ústrojí existuje v norštině 243 výrazů. To vypadá, že je norština ohromně bohatý jazyk...
Kolik jich máte v češtině?

To jako slušně vychovaný hoch nemůžu umět tak rychle spočítat.

Myslím, že v jiných jazycích je to podobné číslo. U nás se užívá třeba „tunel lásky“ nebo „růžové poupě“... Výrazů pro pohlavní ústrojí je nekonečně mnoho.

Univerzitní rebelka
Helene Uri (1964)
donedávna působila na vědeckém pracovišti univerzity v Oslo. Nyní se věnuje už pouze psaní. Publikovala řadu románů a vedle toho také knihu Anna v pátek, v níž mladému čtenáři přibližuje jazyk a jazykovědu. Knižní klub vydal v překladu Jarky Vrbové román Ti nejlepší z nás.