Rozhovory

Tisíc stran jsem překládal rok

Redakce (19.11.2012)

Japanolog TOMÁŠ JURKOVIČ už roky překládá Murakamiho romány do češtiny. Poprvé narazil na Murakamiho text už v prvních ročnících studia. Na literární seminář si každý měl přečíst nějakou knihu ze seznamu a přednést o ní referát. „Váhal jsem tak dlouho, až se to vedoucí semináře, dnes už profesorce Zdence Švarcové, přestalo líbit a předala mi jakousi knihu v angličtině se slovy: Tak si přečtěte třeba tohle, to je autor, o kterém se teď prý hodně mluví. Byl to Hon na ovci ve skvělém překladu Alfreda Birnbauma. Nadchlo mě to,“ vzpomíná překladatel.

O Murakamim se často mluví jako o autorovi ovlivněném Západem, jako by to bylo to, co je nutné za jeho knihami tušit...

Murakami je Japonec, člověk, který vyrůstal v Japonsku a prožil tam značnou část života, což ho nezaměnitelně utvářelo. A právě tuhle zkušenost vložil a vkládá do svých knih. Za nimi není třeba nic tajuplně tušit, za jeho knihami je život prožitý v Japonsku i ve světě.

Ale je to možná právě ta japonská zkušenost, která se zprostředkovává velmi těžko. Můžete převést do češtiny slova a věty, ale svět, který měl autor na mysli, předat nemůžete. Ukazuji otevřené dveře, kterými mohou čtenáři pokračovat dál, pokud budou chtít.

Kterého Murakamiho hrdinu máte nejraději?

Některé postavy z Kafky na pobřeží, třeba samotného Kafku Tamuru nebo řidiče kamionu Hošina. Mají sympatický rys charakteristický pro hodně Murakamiho hrdinů - ochotu vydat se do světa, riskovat a snažit se dělat správné věci. Nadřadit tak vlastnímu prospěchu principy. Což je vlastně jedna z tradičních japonských hodnot.

Jakým způsobem pracujete?

Na začátku překladu je u mne vždycky matematika. Vím ze zkušenosti, kolik jsem za den schopný přeložit stran, když jde všechno, jak má, stanovím si denní kvótu tak, abych ji stíhal děj se co děj. Pak tu kvótu taky dodržuji, takže často na to sednu hned ráno po probuzení a nevstanu, dokud není hotovo.

Na tisíc stran 1Q84 byl potřeba rok práce. Jde o zatím nejrozsáhlejší román, vyžadoval značné soustředění, aby byl text konzistentní, aby na sebe navazovalo všechno, co navazovat má, a já nepřehlédl žádnou vnitřní souvislost a žádný z četných odkazů na minulé autorovy romány a knihy.

Čtete celou knihu předem?

Samozřejmě. Potřebuji přece znát dopředu aspoň zhruba terén, kam se vydávám. Ale to není až takový problém, Murakamiho knihy mě baví a každou si čtu už z vlastního čtenářského zájmu.

A platí to, že spisovatel je jako skladatel a překladatel jako interpret hudební partitury?

Beze zbytku. A nejen pro překladatele. Interpretem je i každý čtenář - pachatelem a strůjcem vlastního čtenářského koncertu.


27.10.2012  Magazín Víkend DNES