Čtenářské recenze

Stephen King - Zhubni

Redakce (18.06.2012)

„Stephen King bez svědomí“, „Temná část Stephena Kinga“: to všechno je Richard Bachman, pseudonym krále hororů Stephena Kinga, který si žije svým vlastním životem. Sám autor o něm říká, že ho používá tehdy, když píše nějaký obzvlášť nechutný příběh, pod který se nechce podepsat pravým jménem. Já bych to trochu poopravil v tom smyslu, že se jedná o příběhy s bizarnějším námětem, než je obvyklé (např. Running man, Dlouhý pochod). Ale o tom by se taky dalo diskutovat. Pod tímto pseudonymem vydal na podzim 1984 i román „Zhubni“ (orig. Thinner), který po desetiletích čekání letos konečně vyšel i v češtině (na Slovensku v roce 2000 jako Kliatba).

Námětem knihy „Zhubni“ je to, co je v dnešní době snem většiny obyvatel západních zemí, a v USA především, tedy skutečně účinný přípravek na likvidaci mnoha nadbytečných kil tuku kolem pasu. Miliony obézních západního světa by dali miliardy za to, co Bill Halleck, hrdina románu, dostal „darem“. K jeho „získání“ mu stačilo málo – přejet autem starou cikánku („bum, bum“ a trocha krve na čelním skle), a mít ty správné přátele na těch správných místech.

Bill je průměrný právník v nejlepších letech, který žije v příjemném americkém městečku, jehož spořádání obyvatelé vědí, co je slušné a co ne. A zabití staré cikánky, která „bezohledně“ vstoupila do vozovky mimo přechod, nepatří mezi protizákonné chování.

Pak stačí jen ten správný odhad velitele policie a osvobozující rozsudek soudce (kamaráda z golfu), a život by mohl běžet dál. Jen kdyby ho po osvobozujícím soudu otec té mrtvé cikánky neproklel. Stačil nepatrný dotek na tváře a slovíčko „zhubni“. A celý krásně nalinkovaný život Billa Hallecka a jeho rodiny se zhroutil jako domeček z karet.

Hlavním námětem není jen ono prokletí, které postupem času mění tlustého Billa ve vychrtlého kostlivce, kterého se bojí nejen děti, ale i beznadějný boj s okolím, které celý problém vidí pouze jako postupné Billovo šílenství a víru v nějakou smyšlenku o cikánském prokletí.

King velmi rád a se skutečnou bravurou dokáže ve svých románech pracovat s oním konfliktem racionálního vnímání světa s čímkoliv iracionálním, co se nějak vymyká našemu pohledu na stav věcí. A pak k řešení těch nezvyklých problému používá netradičních metod. V tomto případě se dá říci, že vytlouká klín klínem, když Bill jedinou pomocnou ruku nakonec najde u svého bývalého klienta z řad italské mafie.

„Zhubni“ i přes svůj tak trochu netradiční námět je přesně to, co se od mistra hororů dá čekat. Napínavý příběh založený na propracovanosti postav a zápletky, na autorově schopnosti vytvořit atmosféru, ze které čtenáře doslova mrazí. A pak je tu Kingova literární filozofie, že svět i život je krutý a nemilosrdný, a když už jednou se vypustí zlo, svoji oběť prostě potřebuje. Přesně jak to najdete v závěru i této knihy.

A tak si český fanda může zatrhnout další vyřízený dluh z bibliografie krále hororů, a třeba jako já doufat, že se snad brzy přeloží i poslední „bachmanovský dloužek“ – skandální novela „Rage“.


Autorem recenze je Bohdan Volejníček