Čtenářské recenze

Robert Fulghum – Drž mě pevně, miluj mě zlehka

Redakce (16.03.2012)
Robert Fulghum – Drž mě pevně, miluj mě zlehka Robert Fulghum – Drž mě pevně, miluj mě zlehka

Roberta Fulghuma znají čeští čtenáři zejména jako autora krátkých esejí, příběhů, minipovídek, postřehů, zamyšlení, úvah… Už před pár lety ale zabrousil i do delšího literárního útvaru – románu. V knize Drž mě pevně, miluj mě zlehka, se k němu vrací.

Osobně bych Fulghumův nový román snad ani románem nenazvala. Spíš delším příběhem. Ale nejsem žádný literární kritik ani odborník, takže můj názor obyčejného čtenáře berte prosím s rezervou. Pro mě dobrý román je ten, který mě nutí číst dál, je plný zvratů, postav, napětí, událostí…

Kniha Drž mě pevně, miluj mě zlehka mě nenutila. Ale je napsaná tak, že jsem CHTĚLA číst dál. Při čtení krátkých Fulghumových textů se často nad stránkami usmívám a po kouskách si je dávkuji ve volných chvilkách. U tohoto nového „románu“ byly ty chvilku delší a stejně tak příjemné.

Kniha má podtitul Příběhy z tančírny Century. Jedná se o tančírnu v Seattlu, kde se scházejí milovníci tance a především tanga. Konají se zde i taneční kurzy. Autor nás nechává nahlédnout do životů několika postav. Soustředí se na jejich na pohled obyčejné životy a odhaluje v nich vždy něco víc, než jen všednost. Poznáváme tak nočního hlídače, majitelku tančírny, novinářku, která chce o tančírně psát, barmanku, právníka, který se chce naučit tančit tango, diskžokeje tančírny a pár dalších. Valná část románu se odehrává v budově tančírny Century.

Rober Fulghum před napsáním této knihy strávil několik měsíců v Argentině, kde absolvoval taneční školu tanga. Po celou tu dobu přemýšlel o nové knize, svém druhém románu. Prvním byl rozsáhlý projekt – románová pentalogie ve třech svazcích Třetí přání (vydalo nakladatelství Argo v letech 2004, 2005 a 2006).

Po přečtení jeho druhého románu mi nezbývá, než se těšit na další.

Za zmínku ještě stojí, že kromě příjemného textu se mi na této knize, stejně jako u zmíněného Třetího přání, velice líbí její celkové zpracování: příběh je doplněn četnými pěknými ilustracemi Willow Baderové, grafická stránka knihy je mi velice příjemná, stejně jako použitý papír a látková záložka. Takhle prostě vypadá kniha, kterou chci mít tištěnou doma v polici, nejen jako soubor ve čtečce…

 Autorkou recenze je Lenka Mynaříková