Recenze

Recenze: Petr Stančík - Pérák

Aleš Procházka (21.08.2018)
Pérák Pérák

Protektorátní Prahou obchází strach. Na tom by nebylo nic výjimečného, kdyby nyní za kratší konec provazu netahali němečtí okupanti, kolaboranti a zrádci. Městem se plíží (a skáče) nemilosrdný mstitel českého národa, legendami opředený Pérák - a zůstává za ním hluboká brázda mrtvých. Buďte si jistí, že krev fašistů poteče proudy, a že to bude jízda!

Literární úlet s českým superhrdinou Pérákem v hlavní roli u nás za výhodnou cenu najdete zde: https://www.bux.cz/ceska-soucasna/perak-broz-1

Že Petr Stančík normální knihy nepíše (a asi ani psát neumí) je známá věc. V Pérákovi, který nejvíce připomíná exploatační filmy o nacistech, proto najdete obrněné tramvaje, raketové valkýry, létající talíře, tibetské mnichy, podzemní odporové hnutí (přičemž je podzemní doslovněji, než by se zdálo), kubistické obrazy, šílené vědecké experimenty a tajná spiknutí supertajných organizací. Ze všech autorových knih Pérák nejvíce připomíná Mlýn na mumie, i když rozdílů je zde možná více než paralel. Ale o tom později...

Pérák je superhrdina bez bázně a hany (a také bez vzpomínek), který ví jistě jen jednu věc - hluboce nenávidí fašisty. Bojuje proti nim urputně, bez přestávky, s nadlidským odhodláním i neuvěřitelnou zarputilostí. Kromě vylepšených skákacích končetin dostal do vínku i pořádně ostré drápy, kterými kosí řadové Hitlerovy pohůnky nalevo napravo. Žije sám a osaměle, na nikoho se nespoléhá a nikomu se nezodpovídá. Teprve když se zhlédne ve fešné odbojářce a chtě nechtě se zaplete do tuzemského odbojového tažení, dozná jeho citové brnění určitých trhlin... 

Příběh Péráka je spletitější než vyšetřování komisaře Durmana ve Mlýnu na mumie, na čemž mají zásluhu především časté změny perspektivy. Díky omezené délce je ale kniha méně rozcáraná, dokážu si představit, že v ní před vydáním proběhly brutální škrty. Přesto tu najdete řadu scén, které na děj vliv sice nemají, ale ilustrují absurdní válečnou "realitu", nahlíženou skrze Stančíkův dadaisticko-surrealistický literární kaleidoskop. Zatímco ve Mlýnu na mumie byla halabala navršená historická fakta i sprosté výmysly, tady Stančík o půl kroku ustoupil. V samotném textu najdete ryzí, za vlasy přitaženou fikci, ale v rozsáhlém poznámkovém aparátu jsou ve většině případů uvedená dohledatelná historická fakta. 

Zuřivou akci zde střídají erotické scény, groteskní rozhovory, bujaré pitky a dekadentní hostiny. Nad bonvivánským hýřením ale leží těžký stín blížícího se konce, ať už života, nebo války, nebo starých časů. Do hlavní role potom Stančík staví každodenní hrdinství "malých" lidí, ač zde dovedené ad absurdum. Záleží samozřejmě na znalostech a rozhledu čtenáře, ale nikdo soudný nemůže Péráka považovat za více než historickou fikci, která si tropí legraci z levného nacionalismu. 

Pokud se vám líbil Mlýn na mumie, Pérák vás nadchne. Jestli s Petrem Stančíkem ještě nemáte zkušenosti (nebo jste skončili u Jezevce Chrujdy), dovedu si představit, že knihu budete milovat, nebo nenávidět. Jen málokterému čtenáři ale bude Pérák lhostejný.