Recenze

Recenze: Nuly

Aleš Procházka (02.12.2017)
Nuly Nuly

Nuly jsou chytrý akční thriller z hackerského prostředí, šmrncnutý atmosférou středoškolského dramatu. Asi jako kdyby se na rohu potkali Terminátor, Neo z Matrixu a Harry Potter.

Nuly u nás najdete za nenulovou, ale velmi přátelskou cenu zde: https://www.bux.cz/dobrodruzstvi-napeti-thrillery/nuly

Chance je hacker. I když, není hacker jako hacker. Chance, středoškolák lehce pod dvacet, toho vlastně o elektronické kriminalitě moc neví, začíná tipováním hesel k cizím facebookovým účtům a končí pirátěním z cloudových úložišť. Kdyby při šťourání v cizích záležitostech nenatrefil na jedno mimořádně hnusné video, které ho donutilo jednat, asi by u toho i zůstal. Ale stalo se, udělal co udělal a zdá se, že ho jediný okamžik hrdinství bude ještě sakra mrzet…

Oproti Chancovi jsou ostatní protagonisté Nul skutečnými zločinci. Aleena, americká ateistka syrského původu, má vazby na islámské teroristy. Černošský mladík ze špatné čtvrti jménem DeAndre krade čísla kreditních karet a následně vlastníkům luxuje účty. Reagan je trollka, která lidem jen tak pro zábavu ničí životy. A Wade je hacker ze staré školy, který shromažďuje a zveřejňuje data operativců tajných služeb – trochu jako Snowden nebo Assange. 

Na všechny hlavní antihrdiny dopadla ruka zákona a dostali nabídku, kterou nelze odmítnout; buď stráví pěkných pár let v kriminále, nebo rok na chatě v horách, kde budou pracovat pro vládu. Ač neradi, přijímají a tak nějak na sebe zbydou, když se tvoří hackerské skupiny. Tady také začínají Nuly připomínat Harryho Pottera – máte tu prostředí víceméně odpovídající školnímu, místo hodin lektvarů a zaříkadel se tu pilně vyučují průlomy zabezpečení a dokonce se tu zjeví i místní verze Draca Malfoye (a šprtce Aleeně se nějakým tajemným způsobem daří být ještě protivnější, než bývala svého času Hermiona). Idylka, kdy nesourodý tým svorně a spořádaně hackuje (údajně kvůli prověření úrovně elektronického zabezpečení různých firem a korporací), dlouho nevydrží. 

Hlavním hrdinům, a nejen jim, začne šlapat na paty podivná entita, která si říká Týfón. Ať už se jedná o umělou inteligenci, program nebo člověka, jedno je jisté: tahle bytost, pojmenovaná podle monstrózního stohlavého titána z řeckých bájí, ví, o co tady doopravdy jde. O takzvaný white-hat hacking (tedy zjišťování, kudy se jiní hackeři mohou do stránek vlámat) určitě ne… 

Někde v polovině se příběh dramaticky láme a z dosud relativně odlehčené konverzační komedie (víceméně přiznanou inspirací je kromě Harryho také Sheldon) se mění na sci-fi thriller. Hlavní hrdinové, kteří si jako jediní dali dvě a dvě dohromady, jen o vlásek uniknou Týfónovu vraždícímu poslovi – a začnou spřádat plány na zoufalou odvetu. Zdá se totiž, že na týmu lůzrů, přezdívaném Nuly, nakonec může záviset další osud světa.

Chuck Wendig, autor Nul, je původním povoláním scénárista a na knize je to dost znát. Kniha plyne a graduje bez jediného záseku, navzdory rozsahu je budete mít přečtené cobydup. Myslím, že Wendig se už při psaní po očku poohlížel po filmovém zpracování a zvažoval, co by vypadalo dobře na stříbrném plátně, čemuž se také celá kniha podřizuje. Pokud bych měl něco vytknout, asi by to byla náhlá změna atmosféry v druhé polovině knihy. Nerad bych toho prozradil příliš, ale na kyborgy, drony, obří exploze a těžký cyberpunk, který si v podstatě nezadá s Matrixem, vás kniha prostě nepřipraví. Tady autor příliš přitlačil na pilu a kdyby si odpustil pózování za každou cenu, kniha by dopadla ještě o něco lépe. 

Naopak pozitivně hodnotím hlubokou znalost problematiky. Knihu si sice užijete i bez hackerského zázemí, ale rozhodně pomůže. Wendig čtenáře v tomto směru příliš nešetří a je znát, že si toho z prstu moc nevycucal a nejistě působí vlastně jen v akčních scénách. Dokud se ovšem hlavní hrdinové šťourají v počítačích, je všechno v nejlepším pořádku. Vzato kol a kolem jsou Nuly velmi dobrý špionážní sci-fi thriller a pokud se autorovi podaří do příště několik drobností doladit, rád sáhnu i po pokračování.