Recenze

Recenze: Nesmrtelní z Meluhy

Aleš Procházka (31.05.2018)
Nesmrtelní z Meluhy Nesmrtelní z Meluhy

Mix akce, lásky, masových bitevních scén a tanečních výstupů v duchu bollywoodské produkce. Tohle je fantasy, jakou jste ještě nikdy nečetli. Kdyby nic jiného, originalitu Nesmrtelným z Meluhy upřít nelze - ale věřte nám, že první díl trilogie o bohu Šivovi má kromě atraktivních kulis ještě hodně co nabídnout.

První knihu vyprávějící o tom, jak se Šiva stal z pohodového huliče spasitelem Indie a ničitelem zla, u nás najdete zde: https://www.bux.cz/fantasy/nesmrtelni-z-meluhy

Na úvod by se pravděpodobně slušelo čtenáře varovat, že autor trilogie, Amish Tripathi, je rodilý Ind a psal původně pro indické publikum. Na stranu druhou je ale třeba podotknout, že to překvapivě málo překáží. Ačkoliv je text prosycený kulturními referencemi na starověký hinduismus a indická jména a názvy autor pro zahraniční čtenáře nijak nepředžvýkával (zatímco ústřední pár Šiva a Satí ještě jdou, takový Parvatešvár, Brhaspati nebo Vírabhadra už jazyk trochu polámou), a ačkoliv zasazení příběhu do Indie okolo roku 1900 před naším letopočtem může konzervativní publikum vylekat, nenajdete tu skoro nic z pocitu "cizoty", kterou bývají naopak prostoupeny tituly od autorů z jihovýchodní Asie. 

Šivův mírně jednotvárný život náčelníka malého tibetského kmene (sestává se převážně z lovu, dojení jaků, odrážení nájezdů sousedních kmenů, plácání chatrčí z bláta a pokuřování konopí na zápraží chatrče splácané z bláta) naruší příjezd delegace z nedalekého království Meluha. Melužané pro změnu nemají nic lepšího na práci než objíždět malé kmeny a nabízet jim azyl ve své zemi, která je tak pokroková, až musí dohánět populační deficit a nízkou porodnost dovozem imigrantů. Pod tíhou melužanských argumentů Šiva kapituluje, opustí se svým kmenem jaky i chýše a vydá se na cestu do říše, kterou dnes označujeme jako Harappskou kulturu. Velmi záhy ale zjistí, že bez práce nejsou koláče. Podle prastaré legendy to má být právě jeden z imigrantů, kdo zničí zlo a přinese do rozvrácené Indie mír - a zdá se, že to bude právě Šiva. Kromě Meluhy tu totiž je ještě jedna konkurenční říše, která je ztělesněním všeho negativního a zlovolného, a na mírumilovné a pokrokové Melužany posílá nájezdníky a teroristy. Šiva zjišťuje, že se v nadcházejícím konfliktu bude muset chtě nechtě angažovat, i když mu to je proti srsti...

Citát na obálce přirovnává Amishe k Tolkienovi, s tím má však společný pouze žánr. Pokud se přenesete přes exotické zákonitosti a pravidla indické kultury (Šiva je v Indii stejným cizincem jako čtenáři, takže mu všichni stejně všechno do úmoru vysvětlují), konflikt mezi dvěma říšemi je dost přímočarý a hloubce, se kterou zpracovával svou látku Tolkien, se Nesmrtelní z Meluhy zdaleka neblíží. Také je třeba mít na paměti, že tohle je opravdu jen fantasy - zvyky, filosofie, náboženství a kultura jsou možná popsány přesně, ale o historickou věrnost se autor ani nepokoušel. Amishův jazyk je jednoduchý a snadno srozumitelný, místy snad až trochu strohý. Bylo mi líto i postav, které přese všechnu snahu vyzněly docela ploše; Šiva konkrétně je navzdory všem polidšťujícím prvkům nesnesitelně kladné individuum (a jeho milá Satí následuje v těsném závěsu). Zajímavější byl snad jen nerudný generál Parvatešvár, u kterého se do dalšího dílu trilogie i blýská na časy.

Nechci ale vzbudit dojem, že by první díl ságy o Šivovi byl špatná kniha. Podobná fantasy se mi ještě nikdy nedostala do rukou a díky originálnímu prostředí odpustíte ledacos, dokonce třeba i šarlatánské žvanění o tom, že kyslík způsobuje stárnutí. Kniha vůbec nepůsobí orientálním dojmem a v podstatě tu nenajdete žádné větší rozdíly v mentalitě naší a indické. Je znát, že se Amish potřebuje ještě trochu vypsat, ale pokud lze soudit z ukázky z druhého dílu, vyvíjí se opravdu zajímavým směrem. A kdo ví, třeba se kniha jednoho krásného dne dočká bollywoodské adaptace. Najdete tu ostatně všechny povinné ingredience. 

Jako noticku na závěr musím pochválit překladatelskou a redaktorskou práci na knize. Nechvalně proslulé nakladatelství Omega, jemuž cynické nakládání s překlady a překladateli vysloužilo několik překladatelských anticen Skřipec, evidentně šlo do sebe a najalo pro tuto knihu skutečnou odbornici. Překlad je výborný a nakládání s indickými termíny nelze nic vytknout, kniha je navíc vybavena poznámkovým aparátem vysvětlujícím cizí slova. Pro české vydání bych se možná přimlouval ještě o rozšíření slovníčku o nějakou výkladovou sekci a uvedení použité odborné literatury, ale to už bych moc mlsal.