Recenze

Recenze: Jiří W. Procházka, Klára Smolíková - Mrtvá šelma

Aleš Procházka (24.04.2018)
Mrtvá šelma Mrtvá šelma

V ospalém táborském muzeu se zabíjelo. Kdo může stát za nebývale krutou, rituální vraždou místního experta na husitské války? Zdá se, že vyšetřování na vlastní pěst budou muset zahájit neurvalý bezpečák Štolba a upjatá kurátorka Weissová, neboli Jiří W. Procházka a Klára Smolíková.

Oba autoři mají za sebou dlouhou a produktivní kariéru, proto přikládáme odkazy na všechny jejich knihy. Mrtvou šelmu najdete za výhodnou cenu zde: https://www.bux.cz/autor/108466-prochazka-jiri-w-smolikova-klara Tituly od Kláry Smolíkové máme tady: https://www.bux.cz/autor/56099-smolikova-klara?name=smolikova-klara a sci-fi anabázi Jiřího W. Procházky u nás naleznete zde: https://www.bux.cz/autor/116117-prochazka-jiri-w?name=prochazka-jiri-w

Na detektivku od (nyní již manželského) páru autorů jsem si brousil zuby už déle. Zajímalo mě, jak si spolu budou notovat hřmotný scifista a subtilní vyznavačka Komenského metod, i když jim to podle všeho v soukromém životě docela klape. Mrtvá šelma je pro oba krok do neznáma a musím říci, že je to vykročení vcelku jisté.

Pro začátek je nutné zmínit, že hlavní postavy jsou víceméně přesná alter ega obou autorů. Zatímco u Weissové panuje shoda s Klárou Smolíkovou tak na devadesát procent, Štolba je prostě jen koncentrovanější verze (už tak dost koncentrovaného) Procházky. Není to tak docela na škodu, aspoň se není třeba patlat s vymýšlením nějaké komplexnější psychologie postav a můžeme se vrhnout přímo do akce.

Přesluhující profesor Kalandra si podobně bídnou smrt nezasloužil – na tom se v táborském muzeu shodnou snad všichni. Jenže se zdá, že pouze Weissová, jakožto jeho bývalá studentka, a Štolba, jakožto jeho novopečený bratr z mokré čtvrti (původně s profesorem měli vymýšlet zabezpečení sbírek, ale brzy si kápli do noty), s tím jsou ochotni něco dělat. Vyšetřování se rozjíždí více či méně legálními metodami (což se moc nezamlouvá místnímu policejnímu sboru),  do už tak nepřehledného případu se motají nejen maloměšťácké mezilidské vztahy, ale také tajné společnosti a organizovaný zločin. Upřímně, moc nepomáhají ani všudypřítomní démoni minulosti (pronásledují oba hlavní hrdiny) ani démon alkohol (tomu se zalíbil hlavně Štolba).

Mrtvá šelma je, vzato kol a kolem, sympatická detektivka. Na nějaké ty nesrovnalosti narazíte, ale v překotném vyprávění je lehké je přehlédnout. Výtku bych směroval možná jen na neustálé zachraňování Weissové (pochopitelně zachraňuje vždy Štolba) – milá kurátorka není sama schopná snad ani přejít přes ulici, aniž by ji někdo přepadl. Nabízí se otázka, proč ji Štolba, policie i kolegové nechávají s ledovým klidem trajdat po Táboře, když na ni za každým druhým rohem číhá nějaký maskovaný bubák. Štolba se sice do potíží dostává také, ale spíše vlastním přičiněním a navíc se z nich obvykle dokáže vylhat nebo vymlátit. Také musím podotknout, že se mi zde snad podruhé v životě podařilo uhodnout, kdo vlastně vraždil - a to hned z kraje knihy.

Oběma autorům se daří držet spolu krok, i když jsem se přece jen více těšil na Štolbovy místy cynické, místy infantilní hlášky a ztroskotanecké drsňáctví. Ocenit musím výborně zvládnutou a konzistentní atmosféru, pošmourný listopad a všeobecné podezírání se prolíná skrz každou druhou scénu. Autoři měli v plánu napsat celou sérii detektivek; zdá se ale, že zatím projekt uvízl na prvním dílu. Je to věčná škoda, Štolba a Weissová tvoří funkční pár amatérských detektivů a klidně bych si četl i dál. Za sebe musím rozhodně doporučit – kdybych měl přirovnávat, řekl bych, že se jedná o takový Midsomer říznutý Danem Brownem se špetkou majora Zemana.