Čtenářské recenze

Pavel Kosatík - Věra Čáslavská - Život na Olympu

Redakce (12.06.2012)

Věra Čáslavská – legenda, krásná žena, pojem, bojovnice, skvělá gymnastka, sportovkyně, mnohonásobná olympionička, čtyřnásobná gymnastická mistryně světa, jedenáctinásobná mistryně Evropy, čtyřnásobně vyhlášená jako Sportovec roku, jedna z tváří Pražského jara, máma...

Život s ní však nepěkně zatočil a příměr k olympským bohům je více než trefný. I tam nahoře na Olympu se děly věci, jaké se stávají „těm dole“.

Kniha Pavla Kosatíka, který má nejen monografie prostě „v paži“, je smířlivým vyprávěním Věry Čáslavské – prostřednictvím autora nás seznamuje se svým dětstvím, s velkou učitelkou Evou Bosákovou, s láskou ke gymnastice – která byla nejen talentem od Pánaboha, ale také pořádnou dřinou a drilem, oslněním Japonskem – nejen zemí, olympiádou, Tokiem, ale především lidmi, jejich povahou, vstřícností, úctou. Pokračuje olympiádou v Mexiku, „svatbou století“ se sportovcem Josefem Odložilem, jedním z nejlepších atletů historie čs. sportu, vystřízlivěním z manželství.

Po podpisu Dvou tisíc slov přišly problémy – ďábel komunismus zaútočil a pro neposlušné nebylo v socialistické zemi místo.

Další cestou bylo opět Mexiko, tentokrát s rodinou, stále více skřípající vztah, neshody ve výchově dětí, boj s manželem o děti, kariéra v podobě trenérky gymnastiky, revoluce, nesnadná práce na Hradě až na hranici absolutního vyčerpání, spolupráce s Václavem Havlem, tragická smrt bývalého manžela... Pak se rozjel kolotoč a nejen mediální „hon“ na Věru Čáslavskou. Soud syna, a následná prezidentská milost a nový „hon“ na paní Věru... Její nemoc pak byla jen logickým vyústěním – už prostě nemohla, nešlo to a snad už ani nechtěla...

Velkou oporou a doslova „vším“ jsou ve Věřině životě její děti – Radka a Martin. Z celé knihy je cítit Věřina láska k nim. Do jejich života se vkradla strašná tragédie, zamávala s nimi se všemi... Nejvíc však s paní Věrou.

Je však čas se zvednout a jít dál, čas nejde vrátit, ale jsou tu nové impulsy – jedním z nich je vnučka, a také velká Věřina bojovnost – přece se nevzdá a nezahodí svůj život!

A i když jsem v době jejích největších úspěchů ještě zdaleka nebyla na světě, je pro mne symbolem krásy, vnitřní síly, morální čistoty a odvahy!

Věřím, že nejen já přeju paní Věře k jejímu jubileu jen to dobré a hodně zdraví!

Autorkou recenze je Lucie Bednářová