Čtenářské recenze

„Naděje. Zbývá mi naděje.“

Redakce (05.08.2013)

Taky vám už lezou, nejen ale krkem, upíři, vampýři, vlkodlaci a jiná všelijaká noční havěť, které na vás vyskakují pomalu i z ledničky? Už nemůžete vystát romantická klišé ve stylu Stmívání? Zahoďte nyní předsudky a zkuste původně blogový fantasy román s vampýry – prvotinu od devatenáctileté Abigail Gibbs – Temná hrdinka.

„Tohle není osud. Já si tě vybrala. Já jsem se rozhodla.“

Violet Leeová. Dcera ministra obrany Spojeného království vyčkává o samotě na kamarádku, která ji nechala opět ve štychu. Díky tomu je přítomna hromadné vraždě (lovu) vampýrů, o kterých neměla ani tušení, že existují. Chce utéct, ale to se jí nepodaří. Před očima bronzových lvů je unesena z Trafalgarského náměstí do sídla starobylého, vampýřího rodu Varnů. Jenže netuší, že všechno, co se nyní děje, bylo již dříve napsáno.

„Osud je náš nepřítel, ale skutečným protivníkem je čas.“

Potýká se s pubertálními sourozenci, především s následníkem trůnu – Kasparem, ke kterému cítí, i přes veškeré mínusy, silné sympatie. Touží být s ním blíž, než by bylo správné. A co je vlastně správné? Proč byla unesena právě sem? Co mají za lubem? Zachrání ji otec ze spárů vampýrů?

„Při hře v šachy se taky smí udělat tah až ve chvíli, kdy je hráč na řadě.“

Nakonec se sbližuje s vampýry natolik, že chápe jejich úděl. Trpí společně s hlavou rodiny, která ztratila to nejcennější – matku /manželku Carmen, jež chtěla zařídit v Rumunsku mír. Neúspěšně. Byla zavražděna. Kdo to mohl udělat? Může za to snad Proroctví o devíti Temných hrdinkách? Existují? Přivedou svět zase do těch správných kolejí?

*

Pak natáhl ruku a sevřel do ní ňadro, hladil ho a hnětl tak, aby ze škrábanců vymačkal víc krve. Potom mi jazykem olízal bolavou pokožku. Odtáhla jsem se od něj, ale položil mi dlaň na záda a roztrhl šněrovací korzetu.
„Tvoje krev chutná tak sladce. Už ti to někdo řekl?“ zažertoval posměšně. Nepřiměla jsem se mu odpovědět.
Náhle se na chvíli odtáhl. Proti své vůli jsem zatajila dech a čekala na jeho další zhůvěřilost. Hrábl mi po sukni a vykasal jí. Ozvalo se trhnutí, jak látka povolila. Znova se ke mně přitiskl a já ucítila na břiše jeho erekci. Narovnal si mě a podíval se mi do očí. Z těch jeho sálal jen chtíč. Spalující, žhnoucí chtíč. Sáhl pod látku a přejel dlaní po vnitřní straně stehna, až nahmátl okraj kalhotek. Pomalu je odhrnul a druhou rukou si nahmatal poklopec.

*


Na první pohled vás jistě přímo uhrane stylová obálka, a když se vám podaří překonat momentální odporový boom z upírů, určitě si knihu užijete. Skvělé popisy míst, kde se příběh odehrává, atmosféry, ale i prokreslení postav hlavních hrdinů – Violet a Kaspara. Budete cítit zhnusení, zklamání, radost a možná vám i ukápne slza.

Autor recenze: Josef Němec