Čtenářské recenze

Muži, kteří mě zkazili

Redakce (19.11.2014)
Muži, kteří mě zkazili Muži, kteří mě zkazili

Jmenuje se Klára. Je jí 29 let a je promiskuitní…Není to sice nic, čím by se chlubila, ale taky nic, kvůli čemu by strkala hlavu do písku, jak by od ní většina pokrytecky morální společnosti čekala. Je to zkrátka fakt a jako k faktu se k tomu snaží přistupovat. Za její přelétavost vlastně můžou sami muži, protože právě oni z ní takovou „poběhlici“ vychovali…

Těmito slovy (psanými v první osobě) začíná kniha Kláry Staňkové s názvem Muži, kteří mě zkazili, kterou před nedávnem vydala sama vlastním nákladem. Hned od začátku provází knihu jakási odsuzující „nemravná“ reklama, což dokazuje i zadní část jejího obalu. Tam, kde většinou nakladatelé umisťují atraktivní pasáže nebo pochvalné věty recenzentů, Klára Staňková naopak nechala otisknout několik hodně drsných čtenářských komentářů.

Autorka vystupující pod pseudonymem Klára Staňková vypráví v knize o mužích, kteří prošli, či se mihli jejím životem nebo postelí. Co kapitola, to jeden muž. Vzhledem k tomu, že těch kapitol je více než 60, jde o velmi bohatý rejstřík prvních platonických lásek, ctitelů, schůzek naslepo, dlouhodobějších partnerů či sexuálních loudilů a zoufalců.

Kapitoly jsou kraťounké, proto jednotlivá vyprávění působí poněkud stroze a zkratkovitě. Autorka popisuje vzhled každého muže, vzpomíná, kde se spolu seznámili, a pomocí několika odstavců dospěje ke krachu vztahu. K lepší plynulosti textu i čtivosti by pravděpodobně výrazně pomohla jinak zvolená koncepce knihy a přídavek dějové vaty, která by jednotlivé příběhy lépe spojila.

Mužů je v knize velká řádka, proto pokud se čtenář nezačne nudit v tom dosti se opakujícím kolečku, stejně po několika kapitolách zjistí, že mu jednotlivé epizodky splývají dohromady a ve finále si nepamatuje vlastně skoro nic.

Naopak ale existuje velká šance, že se někdo sám v této knize pozná. Někdo z politiků, vycházejících hvězd, manažerů, ženáčů, ale třeba i z řad obyčejných „dělňasů“. Té poslední skupiny je mi snad i líto, protože v celé knize dává autorka bez skrupulí najevo, že manuálně pracujícími muži pohrdá, a pokud se k tomu ještě přidá v garáži parkující starší ojetina nebo pleš na hlavě, autorčin nezájem je definitivní.

Kniha svou reklamou i obálkou vzbuzuje dojem kontroverzního či pobuřujícího čtení. Opak je ale pravdou. Z vyprávění vyplývá, že autorka se všemi muži rozhodně nespala, s více jak polovinou spíše jen „randila“. A pokud by někdo čekal na erotickou scénu, bude zklamaný – nedočká se. Okolní humbuk je tak mnohem větší, než knize skutečně přísluší.

Kniha vás tak pravděpodobně ze všeho nejvíc inspiruje ke vzpomínání na vlastní citová vzplanutí, první lásky, zlomená srdce, lásky nepoznané a trapasy či přešlapy s tím spojené.

Vztahové memoáry Kláry Staňkové budou mít údajně pokračování. Autorka dle svých slov právě teď prožívá nové kapitoly druhého dílu. Třeba u té příležitosti odtajní konečně i svoji tvář, protože zatím na svém facebookovém profilu ukazuje ze své maličkosti jen malé kousky.. Nezbývá, než popřát všem hlavním aktérům budoucích kapitol hodně štěstí na lovu a autorce neutuchající zástupy ctitelů.

Autorka recenze: Eva Šamánková

* * * * *