Čtenářské recenze

Lev Nikolajevič Tolstoj - Anna Karenina

Redakce (05.06.2012)

Těžko říct, zda je Anna Karenina nejznámějším dílem Lva Nikolajeviče Tolstého či zda si toto prvenství získal titul Vojna a mír. V každém případě se v obou případech jedná o klasická díla ruské literatury, která bezpochyby zná každý, kdo absolvoval základní školu. Světoznámá literární díla vešla ve známost také díky četným filmovým adaptacím.

Román je velmi obsáhlý, má více jak osm set stran, na nichž je popsán příběh Anny Arkaďjevny Kareninové, spořádané dámy z vyšších kruhů, která skočí pod kola vlaku kvůli nešťastné lásce. Sama už je však vdaná za Alexeje Alexandroviče Karenina, ale její srdce vzplálo láskou k důstojníkovi Vronskému.

Sám Tolstoj se inspiroval skutečnou událostí. Hlavní hrdinka váhá mezi spořádaným životem v materiálním zajištění, avšak s člověkem citově chladným, a nebo životem se skutečnou láskou. Všechno ovšem není tak jednoduché, jak to vypadá. Anna Karenina nejedná pokrytecky jako většina z tehdejší společnosti, složené z povrchních mravokárců, ale se svými city se přestane tajit, odhalí svůj záměr svému muži, tj. rozvést se a odejít s Vronským do Itálie. Annin manžel se však nehodlá vzdát své rodiny jen tak lehce.

Anna má se svým mužem syna Serjožu, ale v době plánovaného rozvodu už čeká dítě také s Vronským. Nejhorší trest za její "prohřešek" je zákaz stýkání se se svým synkem. Její muž tuto slabost vycítí a nabídne jí souhlas s rozvodem pouze v případě, že se jejich společného syna vzdá. Toho ona však není schopná, a to i přesto, že Vronskému porodí dceru Aňušku. Ani k té totiž nemá tak vřelý vztah jako k synkovi.

Vztah mezi Annou a Vronským začíná mít trhliny. Anna se psychicky hroutí a obviňuje svého milence za to, že kvůli němu citově strádá bez svého syna, za to, že ji společnost odsuzuje za nevěru. Poté, co napíše Vronskému vzkaz plný zoufalství a on ji na něj neodpoví, rozhodne se za ním zajet, ale na nádraží se rozhodne se vším skoncovat...

Mimo tyto popisuje Tolstoj ještě životní osudy dalších lidí, např. Kitty a Levina, kteří se nakonec vezmou. Měla jsem trochu pocit, že autor sám se ztotožnil právě s osobou Levina, a že skrze něj promlouvá a vyjadřuje svoje názory např. na měšťáckou společnost, církev i zemědělství v Rusku.

Celkově se mi kniha líbila jak příběhem, tak i stylem autora. Po celou dobu mě totiž držel v pozornosti a nenudil. Trochu slabší byl pro mě závěr, konkrétně část po smrti Anny. Zde Tolstoj rozebírá některé filozofické myšlenky a nejspíš se i snaží celou situaci nějak nábožensky rozhřešit.

Annu Kareninu bych určitě označila za jeden z nejlepších psychologických románů v dějinách světové literatury!



Autorkou recenze je Lucie Horáková