Čtenářské recenze

Jeffery Deaver - Prázdné křeslo

Redakce (14.11.2011)

Také tento titul spisovatele a mistra thrillerů Jefferyho Deavera nás zavádí do společnosti dvou vyšetřovatelů, Amélie Sachsové a Lincolna Rhyma, tentokrát do prostředí Severní Karolíny. Lincolna čeká složitá operace, která by mohla výrazně zlepšit jeho stav, ale, pokud by se vše nepovedlo tak jak má, také zhoršit. Zcela nečekaně jsou však místním šerifem požádáni, aby se podíleli na vyšetřování vražd a únosů, které se v okresu Paquenoke staly. V Prázdném křesle známe pachatele již od začátku knihy – je jím šestnáctiletý chlapec, kterému se vždycky všichni smáli…Všechno ale rozhodně není tak jasné,jak se zdá být!

Když Amélie Sachsová s Lincolnem Rhymem přijíždějí do Severní Karolíny, vědí, že je zde čeká životní změna. Jak se ale později ukáže, změny se začnou ubírat trochu jiným směrem, než původně čekali. Jsou totiž požádáni, aby vyšetřili vraždy a únosy, které má na svědomí Hmyzoun, chlapec, který je fascinován hmyzem. Šestnáctiletý Garret Hanlon je podezřelý z vraždy Billyho Staila, který chtěl zachránit Mary Beth McConnellovou, první Garretovu oběť. Další oběť, sestřičku z oddělení onkologie, unesl dokonce přímo před očima policistů.

Oba vyšetřovatelé brzy objeví stopy, které ukazují přímo na Garreta a jeho skrýš. Ten jejich tak brzký příchod nečekal, a tak je zatčen. Na chvíli jsem si myslela, že je případ vyřešen, pachatel byl dopaden, ale tato zápletka se odehrává zhruba v polovině knihy a další stránky slibují nečekané události…

Garret se však k žádné vraždě nepřiznal a Amélie ho později propustila z vězení, přesvědčená, že za vraždu Billiho Staila skutečně nemůže, a pod podmínkou, že ji dovede k první oběti, Mary Beth. Vedena jen svým instinktem, vypraví se s Garretem, pátrá na vlastní pěst a snaží se sama rozuzlit tento případ. Tento čin se jí však stane osudným...

Jeffery Deaver je mým oblíbeným autorem a určitě také nejlepším spisovatelem píšícím thrillery, jakého znám. Sama jsem od něj četla většinu u nás vydaných knih a marně přemýšlím nad tím, která z nich předčila právě Prázdné křeslo. Samotný příběh a zápletka mě velmi zaujaly, vše je dokonale promyšlené a nejednou se mi při čtení Prázdného křesla stalo, že jsem si myslela, že je vše vyřešené a jasné, ale události vždy nakonec nabraly naprosto nečekaný směr. Samotný závěr knihy je dynamický, nečekaný a dokonalý. Nenapadá mě nic, co by Prázdnému křeslu coby dokonalému thrilleru scházelo!


Autorkou recenze je Lucie Horáková