Recenze

Jaroslav Hašek dal světu postavu lidového hrdiny Švejka

Redakce (13.08.2010)
Jaroslav Hašek dal světu postavu lidového hrdiny Švejka Jaroslav Hašek dal světu postavu lidového hrdiny Švejka

Praha 1. ledna (ČTK) - Geniální literární tvůrce, ale i bohém, anarchista, neklidný tulák a věčný mystifikátor. To vše je možné zahrnout do charakteristiky spisovatele Jaroslava Haška, jenž zemřel před 85 lety, 3. ledna 1923. Vedle Franze Kafky a Karla Čapka asi v cizině nejslavnější literát spjatý s Prahou dal světu postavu dobrého vojáka Švejka, ale napsal i bezpočet humoristických povídek a dalších textů. Zdroj: Zpravodajství ČTK

Právě satirický a protiválečný román Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, který Hašek vlastně ani nestačil dokončit, mu posmrtně přinesl celosvětovou slávu. Románový útvar s postavou literárního hrdiny, jenž se po svém vyrovnává s chaosem a necitelností válečné doby, byl přeložen do téměř šedesátky jazyků a patří k nejčtenějším dílům české literatury. První díl románu vyšel v roce 1921, postava jeho hlavního hrdiny se však objevila již v Haškově povídkové tvorbě z doby před první světovou válkou. Příhody zdánlivě prostoduchého Josefa Švejka, jemuž vtiskl nezaměnitelnou podobu svými ilustracemi Haškův přítel, malíř Josef Lada, se také vícekrát ocitly na filmovém plátně i na divadelních prknech. Téměř klasikou se již stal dvoudílný snímek Karla Steklého z roku 1956, v němž postavu Švejka ztvárnil Rudolf Hrušínský. Do svého nejslavnějšího díla, ale i do svých neméně známých povídek, v nichž si střílí z pokrytectví společnosti či byrokracie, promítal Hašek zážitky ze svého krátkého, ale dosti pestrého života. Narodil se 30. dubna 1883 v Praze v rodině profesora matematiky. Po nedokončeném studiu na gymnáziu se učil drogistou a poté vystudoval obchodní akademii. Nastoupil do banky Slavia, ale brzy jej zlákala pražská bohéma a toulky monarchií. Živil se psaním povídek, jež vznikaly často v některém z jeho oblíbených pražských lokálů a od roku 1902 je publikoval v Národních listech a v řadě časopisů. Před první světovou válkou vyšly knižně například povídky Trampoty pana Tenkráta (1912) nebo soubor Průvodčí cizinců (1913). Další knižní vydání některých z jeho mnoha stovek povídek a textů se objevila až po jeho smrti (Fialový hrom, 1958; Moje zpověď, 1968). I dnes literární badatelé nacházejí dosud neznámé či nevydané Haškovy texty. Naposledy vyšly některé z nich knižně loni v prosinci (Postrach domu, 2007).

Hašek se však nezabýval jen literární činností. V roce 1911 se svými přáteli založil recesistickou Stranu mírného pokroku v mezích zákona, v níž zesměšňoval volební poměry a stranický boj. Předtím jej nakrátko zaujalo anarchistické hnutí.

Počestné zaměstnání našel v roce 1909 na chvíli jako redaktor časopisu Svět zvířat, z něhož ale poté, co na jeho stránkách objevil "nová" zvířata, musel odejít. Ještě předtím se stačil oženit s dcerou štukatéra Jarmilou Mayerovou, brzy po narození syna Richarda v roce 1912 ale rodinu opustil. Pobýval pak většinou u přátel, psal humoresky a také kabaretní kusy.

Začátkem roku 1915 narukoval do armády a už v září se ocitl v ruském zajetí. Vstoupil do československých legií, ale po četných sporech s jejich vedením se v roce 1918 přidal k Rudé armádě. Stal se členem bolševické strany, politickým pracovníkem a dotáhl to až na pomocníka velitele města Bugulma.

Dva roky po skončení války se Hašek vypravil zpět do Čech. Přivedl si s sebou i novou ženu Alexandru (Šuru), aniž se ovšem předtím rozvedl. Z Ruska podle pamětníků přijel změněný, zvážněl a zatrpkl. Vrátil se k bohémskému způsobu života, především však psal. Začátkem roku 1921 poprvé pojal záměr zpracovat Švejka ve formě válečného románu. Přestěhoval se do Lipnice nad Sázavou na Havlíčkobrodsku a v březnu téhož roku vydal první sešit Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války. Jeho zdraví podlomené pitím, tyfem prodělaným v Rusku i slabým srdcem se ale zhoršovalo. Další díly Švejka většinou už jen diktoval. Zemřel počátkem roku 1923 v devětatřiceti letech, aniž své nejznámější dílo dokončil.