Recenze

Jaká byla naše druhá první dáma?

Redakce (01.12.2014)
Jaká byla naše druhá první dáma? Jaká byla naše druhá první dáma?

Všechny manželky našich prezidentů jsou chtě nechtě srovnávány s Hanou Benešovou. Manželka druhého československého prezidenta Edvarda Beneše se stala jakýmsi ideálem toho, jak má první dáma vypadat a jak se chovat.

„Tichá, jemná a krásná; trpělivá a skromná. Dokonalá dáma.“

Tak Hanu Benešovou popsal Karel Čapek. A tak ji známe všichni. Jako elegantní a vzdělanou. Ovšem Anna Vlčková, která se roku 1885 narodila v chudé rodině železničáře, k tomu měla daleko.

„Je to všechno až příliš krásné – aby se mi nevkrádaly do duše obavy,“napsala si do deníku už jako Hana Benešová na podzim roku 1918. Její manžel se stal jedním z nejvýznamnějších politiků mladé republiky a ona se, jakožto jeho choť, rychle dostala do hledáčku veřejnosti.

Navzdory tomu, že neměla dokonalou štíhlou postavu a trápila se pravidelně dietami, dokázala volit vždy vhodné střihy, barvy a doplňky, a působit tak vytříbenou elegancí.

Je známé, že se Benešová stala za první republiky zákaznicí vyhlášeného módního salonu Hany Podolské, ale neutrácela za šaty přehané částky jako například filmové hvězdy té doby. Nacisté o Haně Benešové za druhé světové války rozšířili nesmyslnou fámu, že vlastní šaty v hodnotě 750 milionů korun a komunistům po druhé světové válce byla trnem v oku kvůli své přirozené eleganci, kterou se Marta Gottwaldová pokoušela marně napodobit.

Šaty dělají člověka, to je pravda, ale mnohem víc o něm prozradí činy v čase nouze. Hana Benešová prošla touto zkouškou na jedničku. Během londýnského exilu za druhé světové války vedla československý Červený kříž, povzbuzovala naše a spojenecké vojáky pomocí dopisů i knížek z vlastní knihovny.

Jak smutné, že o ženě, pro níž měl Karel Čapek pouze slova chvály, komunisté po Únoru 1948 prohlásili, že:

„Nikterak nezměnila své reakční smýšlení, naopak využívá své autority, kterou má mezi některými zmatenými občany, k utvrzování v nepřátelství vůči lidově demokratickému státnímu zřízení.“

Ale to bylo jenom pár střípků.

Jaké byly její soukromé názory na politiku? Co ráda dělala ve volném čase? Kde se naučila řídit autor? Jaký byl její vztah s Masarykem? Proč nikdy neměla vlastní děti? Úplný obraz naší druhé první dámy najdete v knize Hana Benešová, kterou napsal novinář a historik Petr Zídek.

Hana Benešová je ženou, která zasvětila celý život svému muži a jeho poslání, působila jako jeho neúnavná spolupracovnice, ale na rozdíl od mnoha dnešních emancipovaných žen to nepovažovala za oběť, ale za privilegium. Ženou, která se dokázala velmi dobře vyrovnat s nelehkou rolí, jíž ji osud přisoudil. Ženou politika, kterou měli lidé rádi, což dnes zní skoro nepochopitelně. Nedostižným vzorem pro životní družku českých politiků současných i budoucích.

* * * * *