Recenze

J. Cucui: Peklo

Redakce (13.08.2010)
J. Cucui: Peklo J. Cucui: Peklo

Tento pouze stostránkový román je zatím jediným větším do češtiny přeloženým dílem japonského autora, který je ve svojí vlasti znám i jako autor science fiction. Za svoji tvorbu v tomto žánru byl doma oceněn několika cenami. Peklo sice není čistá science fiction, nicméně s fantastickými motivy pracuje.

Cucuiho román je především knihou nesmírně bezútěšnou, v celém ději takřka nenajdete pozitivní momenty, příjemné události nebo sympatické postavy. Zesnulí, kteří se ocitli v pekle, než se vydají „jinam“, se před čtenářem míhají v neuspořádaném víření a útržkovitě mu vyjevují scény ze svých životů. Většinou se jim vybavují zážitky nehezké, na které by člověk radši zapomněl. Jenomže peklo je zde od toho, aby jim je - třeba i po dlouhých letech - připomnělo. Prakticky všechny zde vystupující postavy jsou nějak seskupeny kolem tří hlavních mužských hrdinů, kteří se znají od dětství.

Mnohý čtenář si nad stránkami knihy, kde defilují nejrůznější postavy všemožných povolání a vyprávějí si kousky svých životních příběhů, připomene třeba svět Řeky P.K. Farmera, kde se také setkávají lidé zajímavých osudů, přičemž se ukazuje, že některé z těchto osudů jsou navzájem propletené. Ale Cucuiho postav je jenom omezené množství, všichni jsou to Japonci a všichni žili výhradně ve 20. století. Ještě jeden autor se nám při čtení Pekla může vybavit: Thomas Bernhard. I on totiž líčí svoje spoluobčany (Rakušany) jako nejodpornější ze všech proradných pozemských bytostí a nad jejich měšťáckými pidiživoty se zalyká hnusem. Cucui je ovšem nekonečně (!) mírnější než Bernhard, nicméně v kritickém hodnocení umí být někdy tvrdý.

Hlavně v první polovině knihy se skrze autorovo vyprávění Japonsko jeví jako země bezohledných kariéristů bezostyšně se deroucích za vyšším postem ve firmě a za každou cenu šplhajících po společenském žebříčku.

Bez prozrazení děje se o této knize už mnoho napsat nedá. Román nemá děj v pravém slova smyslu, nicméně je to kniha zajímavá a o životě Japonců něco vypovídá. Autorův hlas nikoho a nic nehodnotí, román nemá vypravěče.

Čtenářům, které zajímají japonské reálie zpracované s použitím fantastických motivů, lze doporučit i další knihy japonských autorů, které v posledních letech vyšly v Odeonu. Za všechny uveďme tři romány Harukiho Murakamiho: Konec světa & Hard-boiled Wonderland, Afterdark a především skvělého a literárními cenami vyznamenaného Kafku na pobřeží.

Zdroj: http://neviditelnypes.lidovky.cz