Recenze

Henrik se vrací – a hra pokračuje...

Redakce (27.08.2013)
Henrik se vrací – a hra pokračuje... Henrik se vrací – a hra pokračuje...

Představte si internetovou stránku, kam se rádi vracíte. Možná nějaký anonymní blog, kde se rozebírají věci, jež vás zajímají, způsobem, jenž je vám blízký. A pak se tam najednou začne psát o vás. Nejdřív nenápadně, ale jednoduchá přezdívka a několik dalších rysů vás nenechají na pochybách. Předmětem článku jste vy.

Kdo to píše? A kam tím směřuje? A kolik toho o vás vlastně ví?

V takové situaci se octne Becca. Před pár týdny byla křivě obviněna a posléze nucena dočasně opustit své místo u policie. Ví, že chybu neudělala, a zpočátku naivně věří, že pravda brzy vyjde najevo, ale mezitím se zdá, že jde všechno nenapravitelně z kopce.. Někdo si jejího případu začíná všímat na svém blogu, spousta dalších lidí to nadšeně komentuje. Do toho jí chátrá vztah a ona, místo toho, aby situaci řešila, nepromyšleně přijme pozvání na rande od úplně cizího muže v posilovně.

A to končí ještě větší katastrofou. Po velmi příjemné večeři a několika nevydařených tazích leží její nápadník polonahý hlavou dolů na tvrdé podlaze, s rozbitým nosem a téměř vykloubeným ramenem. Na luxusní ploché obrazovce proti posteli zatím běží zjevně živé vysílání z jiného bytu, jiného pokoje – dvě ženy a jeden muž se oddávají intimním hrátkám. Mohla to být fajn podívaná, jenže ten muž je Beccin brácha. Co tam ke všem čertům dělá?

Henrik si nějaký čas vesele užíval, stěhoval se mezi státy a kontinenty se svým falešným pasem, změněný téměř k nepoznání, a právě si v Dubaji užil těch nejskvělejších pět minut svého života s jednou sexy ženskou, když se to všechno najednou sesypalo. Ano, dubajská policie se mu za to ošklivé obvinění omluvila, a dokonce ho vyprovodila na letiště, ale tím problémy rozhodně neskončily...

BuzzNa domácí půdě zase nevydržel moc dlouho sedět na zadku, překvapivě se mu však povedlo najít si (snad po prvé v životě) pořádnou práci. Vlastně ji vůbec nechtěl, snažil se jen proniknout do jedné firmy, aby si něco ověřil. Najednou má skvělé zaměstnání, hodné kolegy, sexy přítelkyni, a na cestě první výplatu. Má to jediný háček – falešný životopis. Henrik se vydává za svého indického kámoše. A ač je to k neuvěření, prochází mu to.

Prochází mu to přesně do chvíle, kdy ho jeho sestra spatří na té televizní obrazovce. Konec srandy, honička začíná...

Anders de la Motte jako by ignoroval hlavní trendy současné skandinávské literatury a vydal se veselým krokem úplně jiným směrem. Půjčil si zápletku v podstatě detektivní, ale krimi ho moc nezajímá. Šťavnatým, živým jazykem, slangem protkaným anglickými výrazy a citacemi z hollywoodských filmů nám přibližuje svět napůl virtuální, napůl děsivě skutečný. Na protikladu Beccy jako symbolu pořádku a spravedlnosti a jejího mazaného bratra, který se v nepřehledném světě informačních technologií pohybuje s jistým vědomím, že pořádek a spravedlnost jsou někdy relativní, rozehrává Motte svéráznou hru, jejíž konec nebudete tušit do poslední stránky...

* * * * *

Bezprostřední instinkt mu napověděl, aby zdrhl, aby spasil život útěkem. Ale jakmile se pokusil vstát, ucítil na ramenou těžkou ruku.
„Jenom klid, chlapče,“ zašeptal mu do ucha Elroy a vmáčkl ho zpátky do sedadla.
„Dnes večer ses opravdu pilně činil, Henriku.“
Philip žuchl na protější sedadlo. Jejich kolena byla tak blízko, že se málem dotýkala.
„Copak ti moje bývalá švagrová napovídala za zajímavé historky? Můžu hádat? Trápil jsem její sestřičku, vyhnal ji z jejího vlastního podniku a teď ho chci celý zaprodat ďáblu. Mám zatím pravdu?“
HP němě přikývl. Najednou se mu zvedl kufr. Byl si jistý, že ho nikdo nesleduje, navíc se vyplížil z vily dveřmi na terasu a pak přes živý plot do lesa.
Tak jak ho do prdele našli?
Někdo ho práskl.
Ale kdo?
Mrkl do přední části vagonu. Muž se sluchátky tam pořád seděl. Dokud je ve vagonu cizí člověk, nejspíš si netroufnou mu ublížit.
Nebo v to aspoň HP doufal…