Čtenářské recenze

Haruki Murakami – Podivná knihovna

Redakce (28.01.2015)

Povídka nevelká svým rozsahem zaujme svým fantaskním obsahem a precizním provedením. Myslím, že by neměla chybět v knihovně žádného milovníka současného japonského spisovatele Haruki Murakamiho.

Mladý muž, spíš ještě chlapec, než muž, jde vpodvečer vrátit knihy do knihovny. Žena u výpůjčního pultu ho pro novou knihu pošle
„Po schodech dolů a doprava, pořád rovně, místnost 107.“
Byl jsem tu v knihovně už kdoví po kolikáté, ještě jsem neslyšel, že by tu měli i suterén.“

Za dveřmi se setká s pánem, jehož nazývá dědou, později dědkem. Děda – dědek mu kupodivu dokáže sehnat několik knih na požadované téma: výběr daní v Osmanské říši. Pak dědek chlapce odvede do studovny, kde si knihy může přečíst. Jdou nekonečným labyrintem podzemních chodeb. Stále dál a hlouběji…

Skončí v nehostinné cele, kde dědek chlapci připoutá k noze řetěz s koulí a zanechá ho tam se sdělením
„Tam pěkně přečteš všechny tři knížky a naučíš se je slovo od slova zpaměti. Za měsíc si tě osobně přijdu přezkoušet. Když si zvládneš zapamatovat všecko, co v těch knihách stojí, pustím tě odsud ven.“
Když to nezvládne, čeká ho rozříznutí hlavy a vysrknutí mozku.

Chlapci nosí třikrát denně jídlo ovčí mužík a občas ho přichází navštívit tajemná krásná dívka.

Napínavá povídka je velmi čtivě napsaná. Její děj má spád, nikde nijak nevázne. Hlavní postava – chlapec, přijímá svůj osud tak, jak přichází, byť se mu vše zdá být podivné. Stejně jako čtenáři. Ale na to už jsme u Haruki Murakamiho zvyklí :-)

Zhruba 60 stránek protkaných úžasnými celostránkovými ilustracemi německé výtvarné umělkyně Kat Menschik přečtete během chvilky. Vydání koresponduje s povídkou Spánek. Obě knihy jsou svou úpravou jakési knižní klenoty, které potěší každého čtenáře tohoto skvělého spisovatele.

Autorkou recenze je Lenka Mynaříková