Čtenářské recenze

František Nepil - Pět báječných strýčků

Redakce (13.01.2015)

Víte, co se stane, když spojíte vyprávění Františka Nepila s ilustracemi Adolfa Borna? Krásné vyprávění pro děti, které čtenáře i malé posluchače nejen pohladí na duši, ale i pobaví.

Hned na začátku knihy se rodič, předčítající dětem, které jsou přesvědčeni o existenci Ježíška, dostane do trochu krkolomné situace. Holčička Minka najde pod stromečkem lyže, které jí nadělil tatínek. No, asi Ježíškovi trochu pomohl…

O pár týdnů později se Minka s tatínkem a jeho pěti kamarády vypraví na týdenní lyžování na hory. Jenže hned první den, když vyrazí na kopec, dostane Minka horečku a musí se vrátit do chalupy, do postele. Jeden ze strýčků je lékař a tak pozná, že Minka dostala angínu. Táta, který se tolik těšil, že si zalyžuje, zůstane v chalupě s ní a vypráví jí příběh o tom, jak dostal nejstrašnější horečku na světě.

Naštěstí pro tatínka, jsou jeho kamarádi opravdoví kamarádi a tak přijdou s návrhem, že každý z nich stráví na chalupě jeden den s Minkou, aby si i její tatínek mohl zalyžovat.

A tak se Mince střídají strýčkové u postele a vyprávějí jí zajímavé příběhy ze svých životů. Strýček Řehoř vypráví o tom, jak ho v Alpách zachraňoval bernardýn. Strýček Arno popisuje svůj let na lyžích, kdy mu do větrovky foukl vítr a změnil ho tak v živé rogalo. Strýček Roman při svém pobytu v Grónsku dostal zánět slepého střeva a protože byl jediným doktorem široko daleko, musel se i sám operovat. Strýček Hanuš vzpomíná na velkou krmítkovou sázku ve které prosázel i svou škodovku a jak ji pak získal zpět. Strýček Aleš zas rýžoval zlato na Aljašce a místní chlapy naučil jíst houby.

Po týdnu v posteli se Minka uzdravená vrátí s tatínkem domů. S maminkou vymyslí, že všech pět báječných strýčků pozvou na slavnostní oběd. Upečou krůtu a dort a poděkují jim tak za to, že se o Minku tak hezky starali. Minka všem napíše pozvánku. Jenže, než stačí strýčkové přijít na oběd, telefonicky se jeden po druhém omlouvají, že nemůžou, že leží doma s angínou…

Vyprávění Františka Nepila je velmi příjemným čtením. Četla jsem knihu doma dvěma prvňáčkům a když poslouchal i manžel, nejednou se rozesmál s dětmi. Četné ilustrace Adolfa Borna pak skvěle doprovázejí text. Mnohdy jsou přes celou dvoustranu.

Myslím, že je kniha vhodná nejen k předčítání menším dětem, ale díky většímu písmu i k nácviku čtení pro malé školáky.

Autorkou recenze je Lenka Mynaříková