Čtenářské recenze

Dominik Landsman - Deníček moderního fotra

Redakce (11.05.2015)

Už od útlého věku jsem chtěl být otcem. Ve školce všichni chtěli být kosmonauty, policisty nebo princeznami… A pár let po škole to přišlo. Stal jsem se otcem. Paráda. Jsem otcem již skoro dva roky, a když se ohlédnu, raději bych byl tím kosmonautem.

Dominik Landsman se stal tátou, a tahle knížka je jeho zpovědí o otci na mateřské. Chlapi si umí klást velké cíle a umí jich také dosáhnout. Ale není to všechno jen tak jednoduché. Jen tak mimochodem, kdybychom my ženy měly místo mateřské „volné ruce a mysl nezatíženou dětmi, prádlem a ,žrádlem´“, věřím, že i my bychom dokázaly velké věci. Přesto dobře víme, že vychovat dobře své dítě (jedno, dvě nebo dokonce i více) je tou největší metou, která v životě existuje. Ale teď zpátky k Dominikovi.

Od první stránky jsem se bavila. Upřímně bavila, smála se, a nezastírám, že občas mi od smíchu vytryskly slzy. Otcovství a rodičovství, navrch „vypité až do dna“ díky mateřské dovolené, jsou z pohledu chlapa skutečně zábavné.

Koitální abstinencí a seznamem různých chorob, které mé dítě může do vínku obdržet, jsem tedy srdnatě nastoupil do vlaku jménem otcovství. V očekávání zázraku zrození jsem k tomu přistoupil zodpovědně. Začal jsem jíst, pít i kouřit za tři.

Dominik s Natašou čekají rodinu, narodí se syn Čeněk a šestinedělí nakonec taky uteče jako voda. Jenže Dominik přijde o práci a tak zůstane se synem na mateřské a poté rodičovské dovolené on. To, jak se s každodenní péčí o miminko a taky o domácnost popere, vás prostě dostane. Přesto, že je to klasický macho, uchopí svou roli po svém a nakonec všechno zvládne.

Pánové, kteří dočtou až do konce – ať už děti mají, či se na ně teprve chystají – jsou stateční. A my ženy také. Kdo totiž nezakusil, zač je toho na mateřské loket, nikdy nepochopí!

Jo, a jeden vzkaz pro Dominika: Uteče to jako voda, a uvidíte, že na období na mateřské budete jednou ještě rád vzpomínat! Jo, a díky za vaší vtipnou knížku. :-)

Autorkou recenze je Lucie Bednářová