Čtenářské recenze

Dan Brown - Ztracený symbol

Redakce (29.10.2010)

Ztracený symbol je kniha, na kterou čeští čtenáři čekali několik let a věřím, že naplnila všechna jejich očekávání tak, jako ty moje. Jedná se již o třetí román, v němž jako hlavní postava vystupuje profesor Robert Langdon, ovšem novum je místo, kde se děj románu odehrává. Zatímco Evropa hostila příběhy Andělé a démoni a Šifra mistra Leonarda, pak Ztracený symbol se celý odehrává ve Washingtonu

Jak je u Dana Browna zvykem, zaměřil se i ve Ztraceném symbolu na společenství opředené záhadami, a sice Zednáře, kterým se přisuzuje mocný vliv na běh světa a nevysvětlitelné skutky. Osou příběhu je pověst, podle které při zakládání Washingtonu Zednáři v čele s G. Washingtonem byl kdesi ve městě ukryt tajný klíč. Ten měl otevírat bránu k tajným mystériím a vědám, které znaly starověké civilizace i Ježíš, a prý umožňuje využívat vlastnosti, které se mohou rovnat těm, kterými oplývá samotný Bůh. O tento mocný předmět vážně usiluje Malach, muž, který má touhu vládnout celému světu.

Stejně jako u předchozích knih jsem i u této měl pocit, že se odehrává celá staletí, avšak děj se odehrává pouze několik málo hodin.

Dan Brown má dle mého úsudku obrovský talent vtáhnout čtenáře do děje tak, že stránky knihy doslova hltá až do úplného konce. Musím však říci, že během prvních asi 150 stran se příběh jakoby rozjíždí a startuje a teprve až potom, co se do zápletky plně vloží Robert Langdon, kniha dostává grády a čtenář si pak naplno přijde na své.

Osobně se mi styl, jakým Dan Brown píše, líbí a touto knihou jsem nebyl zklamaný ani trochu. Děj knihy je napínavý, pracuje často se symboly, jenž mohou mít mnoho významů,  obrací se do historie a navíc má obrovský spád a oplývá mnoha překvapivými zvraty. A stejně jako u předchozích knih, tak i po přečtení této jistě mnozí z vás, stejně jako já, zatouží po tom dozvědět se více o záhadném společenství, tentokráte o svobodných zednářích.

Autorem recenze je Pavel Bartoš