Čtenářské recenze

Čtenářská recenze: Miloš Urban - Závěrka

Michaela Hráchová (11.10.2017)
Závěrka Závěrka

Po mysteriózních románech jako je Lord Mord, Sedmikostelí nebo Hastrman přichází známý český spisovatel Miloš Urban s milostnou novelou, jejímiž hlavními tématy jsou digitální věk, sociální sítě a neschopnost navázat hlubší citový vztah. Závěrka aneb ztížená možnost happy-endu na dvou stech padesáti stránkách rozehrává příběh amatérského fotografa Matěje Runda a jeho modelky Věry Barvířové.

Závěrku, která z autorovy žánrově rozmanité tvorby trochu vyčnívá, najdete spolu s jeho ostatními tituly zde: https://www.bux.cz/autor/81292-urban-milos?name=urban-milos

„Není to život, co se Matěj rozhodl chtít, je to jen obraz života.“

Matěj je devětadvacetiletý samotář, který celý svůj život touží fotografovat krásu. Bohužel v tom není příliš úspěšný. Své fotografie vkládá na internetový portál Blickperson, kde se místo zvednutých palců sbírají bílá kolečka. Těch za své fotky však příliš nezískává.

Jakmile Matěj poprvé spatří Věru, netouží po ničem jiném než ji fotografovat. Ačkoli Věra nesplňuje kritéria klasické krásy, Matěj ji dokáže zachytit tak, že okamžitě začíná sbírat bílá kolečka a pochvalné komentáře. Mezi modelkou a jejím fotografem se začíná vytvářet vztah, ani jeden však není schopen ho dál rozvíjet. Jako by fotoaparát mezi nimi postavil neprostupnou bariéru, kdy ani jeden není schopen proniknout k tomu druhému. Kniha klade jednoznačnou otázku. Jsou moderní technologie a sociální sítě na překážku opravdovým a hlubokým citům?

Věřiny fotografie, některé více, některé méně odvážné, slaví na sociálních sítích stále větší a větší úspěch. Nikdo jiný, ani profesionální fotograf, nedokáže Matějovy výsledky kopírovat, recept na její krásu má pouze Matěj. Můžeme se však ptát, jaká je hranice mezi zobrazením ženy jako symbolu skutečné krásy a ženy coby objektu touhy. Lze tuto hranici jednoznačně určit? A opravdu dnešního uživatele internetu a sociálních sítí přitahuje pouze to druhé? To jsou další otázky, kterými se Urban v Závěrce zabývá.

Vedle milostné zápletky se nám nabízí i pohled do zákulisí dnešních PR agentur. Domnívám se však, že tam je tento vhled do fungování firmy Stellar Brusque, v níž Matěj pracuje, tak trochu navíc. Textu by vůbec nevadilo, kdyby byly tyto pasáže vynechány a plná pozornost se po celou dobu věnovala milostnému vztahu Věry a Matěje.

Samotná kniha upoutá už na první pohled. Na přebalu i uvnitř je doplněna Urbanovými fotografiemi. Urban – mystifikátor tu opět dosáhl své pověsti, sám je spisovatel a amatérský fotograf (podobně jako hlavní postava). Přesah mezi skutečností a fikcí je tu naprosto jasný, ačkoli Urban hned na začátku upozorňuje, že fotografie a modelka na nich nemá s dějem knihy nic společného.

Pozornému čtenáři jistě neunikne ani Urbanova hra se slovy. Jméno hlavní hrdinky najdeme již v názvu knihy – Zá-Věrka.

Závěrka je milostná novela, která stojí za přečtení. Čte se lehce a rychle. Urbanův jazyk a styl je srozumitelný a velmi čtivý. Na čtenáře tu čeká nejedna otázka. Obstojí milostný cit v jednadvacátém století, kdy se krása určuje dle počtu bílých koleček pod fotografií? Budou Věrka a Matěj schopni zbořit bariéru v podobě fotoaparátu, který se mezi ně staví? Naděje zůstává až do konce, protože možnost happy-endu tu je, ačkoli je ztížená...