Čtenářské recenze

Čtenářská recenze: Kateřina Jirková - Naboso

Andrea Procházková (09.02.2018)
Naboso Naboso

Bosé nohy na přebalu útlé knížky slibují čtivou odlehčenou zábavu ve formě vtipných povídek a fejetonů. Naboso dává šanci i nečtenářům, kterým neubíhá cesta vlakem, nebo čtenářům, kterým padá únavou kniha na obličej dříve, než stačí přečíst první stranu. Nebojte se, milá paní Kateřina vás usnout nenechá. Pěkně si vás podá svými trefnými postřehy a příběhy ze života, které jste možná někdy sami prožili.

Knihu Naboso u nás najdete za výhodnou cenu zde: https://www.bux.cz/humor-satira/naboso-2

Příběhy z autorčina dětství a svatební postřehy začínají ještě nevinně, pak nastoupí těžší kalibr - druhá svatba a celkem čtyři děti. V mezidobí se mihne krátké, slastné, dovolenkové Řecko, Vánoce, ba i esoteričtější vílí témata. Káča se nebojí tančit s cikány, ani se rozdělit s bezdomovci o klobásu. A nemá ráda překvapení.

Všechny zdánlivé průšvihy vyřeší, i když "běží po ulici k nádraží, ne jako gazela, ale jako mlíkař s konvemi". Ženskou identitu prožívá s větší zpupností a otázka typu "Tři holky? A nějaké dítě máte taky?", ji opravdu namíchne a zamrzí (i když napočtvrté se ji "už" klouček povede). S dcerami je zábava, každá je jiná a všechny byly jistě poctivě "zality", aby byly zdravé.

Autorčino nadšení psát knížku vystřídaly beznadějné pokusy s jablečným počítačem, kvůli kterému se vzdala nové dlažby, aby zjistila, že na něj nemá nervy, umělé slzy pomohly v případu dvojitých brýlí. Jógu má nejraději, když už se sedí v hospodě po tréninku... ale ne, přece jen to s ní nevzdává a užívá si polohy "přilepené šešule" či pánevní asány. Vystudovaná psychoterapeutka popíjí evangelické kafe s africkým farářem, pomáhá rodit děti svým kamarádkám, stydí se za lovce mořských ježků a na Štědrý den si holky nasadí slamáky od moře.

A co nevidět se dostáváme k mužské otázce a přestěhováním se na hájenku. Nový muž je hodný, se sousedy to tak lehké nebude. Kačka je coby vetřelkyně z města pasována do role blbky a zkouší se prosadit jako zahradnice a vysévačka trávy. Občas se vloudí neodbytná myšlenka dřevěnění a zírání skrz les do civilizace. Lesní krize naštěstí pomine, láska, mocná čarodějka, ať už bývalá či přítomná, nevysychá.

Když jsem si tuto knížku kupovala, opravdu jsem čekala krátkodobé příběhy, které můžu ihned zapomenout s posledním slovem na stránce. Autorka mě ihned vyvedla z omylu, ještě po dočtení jsem vyhledávala obvzláště výživné pasáže, chtíc se zasmát. Ryze ženské srandičky okořenily můj víkend obvykle plný detektivek. A tímto se ptám: Kdy bude pokračování? Své muže nahlížet nenechávejte, ani pokud máte štěstí a umí číst (ironická poznámka je na místě v duchu četby, pánové prosím prominou).

Na první pohled komické příhody mě přiměly k smíchu, některé zase k zamyšlení - pořád se v životě přece jen smát nemůžeme, i když by to bylo moc fajn. V tomto duchu zhltnete povedené dílko a možná si ho dáte vzápětí ještě jednou.