Čtenářské recenze

Čtenářská recenze: Elan Mastai - Dnešek není naposled

Petr Čapek (08.01.2018)
Dnešek není naposled Dnešek není naposled

„Vzrušující příběh o cestování časem… s osvěžujícím optimistickým pohledem na budoucnost lidstva.“ - tak přesně to by měla být zajímavá prvotina kanadského autora Elana Mastaie Dnešek není naposled. Je tomu ale skutečně tak? Odpověď na tuto otázku není úplně jednoduchá. Kniha nabízí řadu překvapení, ne všechna jsou však příjemná. O tom ale blíže v recenzi…

Retro sci-fi (jakkoli podivně to zní) Dnešek není naposled najdete za akční cenu zde: https://www.bux.cz/humor-satira/dnesek-neni-naposled

Podle nakladatelské anotace by měl příběh oslovit především fanoušky Andyho Weira a jeho Marťana, potažmo Stopařova průvodce galaxií Douglase Adamse. Ano, najdeme zde řadu bláznivých situací a stejně tak kniha nepostrádá nezbytný humor (tedy alespoň v úvodní části), bohužel však  na Marťana i Stopaře značně ztrácí. Přitom má autor skutečně zajímavé a originální nápady.

Zatímco se většina autorů science fiction věnuje tomu, jak bude svět vypadat v budoucnosti, Mastai jde opačným směrem. Představuje nám alternativní přítomnost, kterou velmi ovlivnil rok 1965, kdy byl světu představen jedinečný generátor nevyčerpatelné energie. Ten zcela změnil svět a lidstvo prodělalo obrovský technologický skok kupředu. Létající auta nebo základny na Měsíci jsou zcela běžnou věcí…

A právě v tomto světě žije Tom Barren, syn vědce, jenž přišel na způsob jak cestovat časem. Shodou okolností a náhod se právě Tom rozhodne otcův vynález otestovat jako první. To však ještě netuší, že svým výletem zcela změní strukturu časoprostoru, který jej uvrhne zpět do roku 2016. Ovšem ne do Tomova světa, ale do světa, který my pokládáme za skutečný. Je idyla o blahobytu lidstva nenávratně ztracena, nebo se Tomovi podaří napravit, co způsobil? I když, je zde i možnost nechat svět takový, jaký je. Kdo ví…

Z úvodní anotace a nastínění děje vše vypadá vskutku zajímavě a může se zdát že kniha slibuje nevyčerpatelnou studnici originálních nápadů. A skutečně, zpočátku se to tak i vyvíjí. Alespoň asi do sté strany, kdy se situace zvrtne, zjistíte, že všechno, co jste se dočetli, je zcela zbytečné a autor by dokázal uplynulý děj nacpat do dvou stran. Upřímně, nevím, jestli to byl záměr, každopádně je jisté, že tímhle krokem dokáže Mastai pořádně naštvat nejednoho čtenáře.

Ve chvíli, kdy se ocitáme v “naší” přítomnosti, postupně ubývá humoru i vyloženě překvapivých momentů. V této části se autor především zaměřil na budování svých postav v čele se samotným Tomem. Přichází na řadu rodinná i milostná dramata, včetně romantiky i trápení. A právě láska dovede Toma až na konec jeho cesty, která se opět nese ve zběsilém tempu a nepostrádá šílené nápady.

Kniha jako taková rozhodně není špatná. Bohužel se však nedá úplně ubránit pocitu, jako by autor nevěděl, jaký že román vlastně chce psát. Má se jednat o bláznivé sci-fi, nebo klasické rodinné melodrama? Mastai zůstává někde mezi a nejde tak úplně s jistotou říct, zda se mu to daří vždy na výbornou. Patrně nejvíce však knize ubližují prohlášení o Marťanovi a Stopařově průvodci galaxií, společně s lehce zavádějící anotací vytváří ve čtenářích přehnaná očekávání, která tato kniha nemůže splnit. Už jen proto, že je zcela odlišná od dvou výše zmíněných knih.

I přes lehce rozporuplné pocity ze čtení se však rozhodně nejedná o špatnou knihu. Už jen pro své originální a ztřeštěné nápady si Elan Mastai zaslouží šanci. Vzhledem k tomu, že se jedná o jeho debut, tak bude rozhodně zajímavé sledovat, jak se bude dál jeho kariéra vyvíjet. Zatím zde máme jeho Dnešek není naposled, jenž mezi nejlepší knihy ve svém žánru sice patřit nebude, snadno se však může řadit k těm nejzajímavějším.