Aktuality

Bux gratuluje k narozeninám (oslavenci 1. poloviny července 2018)

Iva Pikolonová (03.07.2018)
Louise Pennyová Louise Pennyová

Dnešní pravidelný článek o slavných oslavencích z řad spisovatelů začnu netradičně – výčtem ocenění, kterými se pyšní jedna z nejznámějších kanadských spisovatelek. Není jich totiž málo...

CWA New Blood Dagger (2006), Dilys Award (2007), Národní řád Quebecu (2017) a mnoho dalších. O kom je řeč? O autorce detektivních románů Louise Pennyové. Narodila se 1. července 1958 (60 let) v Torontu. Už od dětství (příkladem jí byla matka - vášnivá čtenářka) četla díla Agathy Christie, Georga Simenona, Dorothy L. Sayersové. Absolvovala Reyerson University a poté pracovala jako novinářka v rádiu. V Canadian Broadcasting Corporation vydržela dlouhých 18 let. Po svatbě s milovaným Michelem (svoji byli 20 let, on ale v 83 letech zemřel) se začala věnovat psaní a z CBC odešla. Začala poměrně pozdě – až ve čtyřiceti, o to víc jí podle jejích slov dělají její příběhy radost. Nad svými rozpracovanými řádky je prý dokonale šťastná. Roku 2005 začala se sérií klasických detektivek, které na našem trhu vydává Knižní klub. Ústřední postavou Louisiných románů je vrchní inspektor Armand Gamache z oddělení vražd Sûreté du Québec, odtud tedy název celé řady Případy vrchního inspektora Gamache. Ten v každém románu vyšetřuje nějakou vraždu. Do češtiny bylo zatím přeloženo sedm částí, napsáno jich ale bylo mnohem více. Věřme tedy, že se český čtenář může v budoucnu těšit i na další, česky dosud nepublikovaná pokračování. Pennyová je od roku 2013 také členkou Řádu Kanady, za svůj přínos pro kanadskou kulturu. Mimo psaní miluje Louise svoji smečku zlatých retrívrů a srdečně už vás zve ke Třem borovicím (Three Pines)…

https://www.bux.cz/autor/38151-pennyova-louise

 

4. července se dožívá 60 let rodák z Jihoafrické republiky Deon Meyer. Vystudoval historii a tvůrčí psaní, pracoval jako redaktor v novinách nebo textař v reklamní agentuře. První povídky publikoval časopisecky na konci 80. let, na vydání prvního románu čekal do roku 1994. Následovala desítka románů a dva soubory povídek, některé z nich Meyer sám přepracoval do podoby televizních scénářů. Je držitelem mnoha cen - jak za scénáře, tak za romány: Ďáblova hora posbírala tři žánrová ocenění, román Orion jich má šest. Píše v afrikánštině, v jazyce potomků bílých přistěhovalců, kteří dnes tvoří jednu ze skupin obyvatelstva v Jihoafrické republice. Ve svých thrillerech odráží nelehkou společenskou situaci na jihu Afriky po pádu apartheidu. Nehodnotí. Využívá ji jako důvěryhodnou kulisu k promyšleným a napínavým případům. Kritika si na Deonovi cení, že do příběhů sympaticky vkládá neobyčejně obyčejnou postavu detektiva Benny Grissela a zvyky z prostředí, kde je třeba se uživit za skoro každou cenu, co to dá; a logicky si odůvodnit problémy a rizika možností s kapkou ironie. Jeho knihy byly přeloženy do 28 jazyků a v mnoha zemích se staly bestsellery. Meyer žije poblíž Kapského města, miluje motorky, Mozarta a rugby.

https://www.bux.cz/autor/7146-meyer-deon

 

O své prvotině, která se stala evropským bestsellerem, prohlásil, že ji připravoval 47 let. Čtenářům se rozhodně vyplatilo čekat, protože kniha o dědulovi, který uprchne z pečovatelského domu v den svých stých narozenin, se stala nejprodávanější knihou ve Švédsku, následně byla přeložena do téměř 40 jazyků, autor se stal rázem spisovatelem roku v Německu, knihy se po celém světě prodalo několik milionů… Její české vydání z roku 2012 se ihned zařadilo mezi nejprodávanější tituly a v první pětce se drželo ještě v roce 2014. Výborně hodnocený je i film, který ve Švédsku podle knihy natočili. Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel fakt pobaví. Stařík nic neřeší a „pouze“ se proplétá životem. Setkává se s významnými postavami 20. století a ovlivňuje je. Román potěší lehkým humorem, nadsázkou, smát se budete nahlas a občas možná budete Karlssonovi i závidět… Alanův „anarchismus“ má blízko k Haškovu Švejkovi a legrační ovlivňování dějin českému čtenáři může připomínat Járu Cimrmana, jiný zas Staříka srovnává s Forrestem Gumpem. No, posuďte sami. Mě doslova dostal do kolen.

Švédský spisovatel a novinář Jonas Jonasson se narodil 6. července 1961. Založil vlastní mediální společnost, pracoval i jako producent švédské televize. Když začal po dvaceti letech vyčerpávající práce trpět bolestmi zad a syndromem vyhoření, firmu prodal a vydal se na spisovatelskou dráhu. Psaním si přišel na rekordní peníze. Podle údajů z roku 2015 mu jeho tři vydané prózy (kromě Staříka uspěl ještě s Analfabetkou, která uměla počítat a Zabijákem Andersem) přinesly jmění ve výši 450 miliónů korun. Jonas tedy co může, pomáhá svým nejbližším a podporuje Lékaře bez hranic. Chystá se udělat si pilotní průkaz na vrtulník. Po rozvodu žije se svým synem na ostrově Gotland v Baltském moři. Z českých spisovatelů má v oblibě Jaroslava Haška a Milana Kunderu.

https://www.bux.cz/autor/35332-jonasson-jonas?name=jonasson-jonas

 

Když se řekne „Sběratelé kostí“, zasvěceným ihned bleskne: Kathy Reichs. Že ji neznáte? Čtěte dál… Narodila se 7. července 1948 (70 let) v Chicagu jako Kathleen Joan Reichsová a podle mnohých se v oblíbenosti a žánru stále víc dotahuje na Patricii Cornwellovou. Podle mého ji ale už dávno předstihla. Kathy je v osobním životě soudní antropoložkou, čili vše, o čem píše, zná z první ruky a její knihy jsou pro mne tedy uvěřitelnější. V rodném Chicagu získala doktorát filozofie na Severozápadní univerzitě, nyní pracuje střídavě v Charlotte a Montrealu a často vystupuje jako soudní znalec v trestních procesech. Proslavila se hned svým prvním románem Přijdu tě zabít, který se stal bestsellerem New York Times a v roce 1997 získal Ellisovu cenu za nejlepší prvotinu. I další Reichsové romány se pravidelně drží na žebříčcích bestsellerů doma i v zahraničí.

https://www.bux.cz/autor/7062-reichs-kathy?name=reichs-kathy