Rozhovory

Autorka Copaté mámy: „Porod jsem nepřikrášlovala.“

Redakce (23.09.2016)
Autorka Copaté mámy: „Porod jsem nepřikrášlovala.“ Autorka Copaté mámy: „Porod jsem nepřikrášlovala.“

Rozhovor s Barborou Bečvářovou, autorkou novinky Copatá máma, vznikal ještě před vydáním, kdy nebylo jasné, jak bude kniha přijata a jak se k ní postaví čtenáři. Je proto plný těšení, ale zároveň taky se špetkou nervozity, protože každý autor si přeje, aby se jeho „dítkům“ dobře dařilo. Jak kniha od české spisovatelky vznikala? A kolik knih z YOLI Barbora Bečvářová přečetla? Čtěte dál!

Jak moc je Copatá máma podle skutečnosti? Je to víc fikce, nebo záznam skutečných peripetií?

Hned na úvod taková ošemetná otázka (smích)! Všude přiznávám, že Copatou mámu jsem napsala svému devatenáctiletému zbouchnutému já, takže v Lucii, vypravěčce knížky, je ze mě opravdu hodně. Na druhou stranu musím říct, že svému literárnímu alteregu jsem pod nohy naházela mnohem víc klacků, než jsem jich sama musela přelézt. Původně jsem sice plánovala, že půjde o popis mých reálných zážitků a pocitů, ale postavy se mi pod rukama vzbouřily a začaly si žít vlastním životem. A nutno dodat, že si ho masochisticky spíš komplikovaly, než aby si cestičku příběhem umetaly.

Takže vaše zkušenosti nebyly tak dramatické?

No, sama jsem například se svým přítelem, dnes už mužem, byla v době svého těhotenství asi tři roky, takže jsem si byla jeho reakcí na počůraný těhotenský test tak nějak jistější, než Lucie, která se svým Tomášem chodí sotva pár týdnů. Přesto je v knížce spousta pasáží, v nichž zkrátka jen bez příkras popisuju (svou) skutečnost. Mezi ně patří třeba porod… (smích)

Setkávala jste se během těhotenství s odsuzujícími reakcemi, nebo převažovaly ty pozitivní?

Vysloveně s odsouzením jsem se asi nesetkala nikdy. Nebo mi to alespoň nikdo neřekl do očí. Zato srážka s nepochopením byla častější. Hlavně vzhledem ke škole. Snad i proto jsem nakonec zakončila bakalářské studium červeným diplomem, abych sobě i ostatním dokázala, že mít dítě kolem dvacítky, není kariérní sebevražda. Pozitivní reakce převažovaly. Alespoň poté, co odezněl prvotní šok.

Komu se bude Copatá máma nejvíc líbit?

To je otázka, kterou jsem dost řešila i s nakladatelstvím. Hlavní hrdince je sice „jen“ devatenáct, ale ke svému těhotenství přistupuje trochu jinak, než jak jsme v dívčích románech zvyklí. Sama jsem proto měla dojem, že zaujme spíš mladé ženy nad dvacet let, kterým už třeba myšlenky na vlastní mateřství někdy prolétly hlavou. Každopádně milovníkům knížek o vztazích, lehké ironie a pozitivního přístupu k životu by se snad knížka mohla líbit bez rozdílu.

Četla jste už něco z nakladatelství YOLI? Pokud ano, která z knih se vám nejvíc líbila?

Po přečtení téhle otázky jsem se vážně zastyděla, jelikož odpověď by ještě včera zněla: ne, nečetla. Ale vzala jsem to jako výzvu, večer si koupila e-knihu Uvnitř mé hlavy a na jeden zátah ji přelouskala. Skutečnost, že jsem kvůli téhle kousavě humorné a bláznivé knížce oželela svůj milovaný odpočinek a svým třem potomkům jsem díky ní ráno čelila po pouhé hodině a půl spánku dokládá, že se mi vážně líbila. Ačkoli díky spánkovému deficitu mám chvílemi dojem, že mi nad hlavou poletují rudě žhnoucí fénixové… Čtenáři knížky jistě rozumí (smích).

Obálku navrhla Lela Geislerová. Pózovala jste jí?

Ta představa mě rozesmála (smích). Ne, nepózovala. Naživo jsme se viděly vlastně jen jednou, na její výstavě. Buď má tak dobrou paměť, nebo mi šmírovala na blogu.

Těšíte se na vydání, nebo se děsíte, co na knihu čtenáři řeknou? (smích)

Včera jsem se těšila, dneska mám strach a zítra to může být zase úplně jinak. Copatou mámu mám vážně ráda a přízeň čtenářů bych jí moc přála. V tuhle chvíli mi tedy nezbývá, než jí popřát šťastnou cestu do světa a sobě samé nadšené a pozitivně laděné recenze (smích).

Rozhovor s Barborou Bečvářovou vedl Radek Blažek