Rozhovory

Angela Marsonsová: "Pod stromeček chci blok a tužky!"

Alexandra Fraisová, Radek Blažek; Knižní klub (05.12.2016)
Marsons_portrét Marsons_portrét

Angela Marsonsová se narodila ve střední průmyslové části Anglie, která nesvádí zrovna k psaní romantických komedií. Vyzkoušela si žánr společenského románu, vydala dvě knihy vlastním nákladem, ale pak ji napadlo napsat detektivku. První dva případy Kim Stoneové zaznamenaly v Británii ohromný úspěch, prosadily se i ve světě a vynesly autorce smlouvu hned na několik dalších pokračování. Po úspěchu prvního dílu NĚMÝ KŘIK přichází do Česka román ĎÁBELSKÉ HRY.

Hlavní postava vaší série je velmi výrazná. Kim Stoneová se s ničím nepáře, přesto se musí vypořádávat i s vlastními trably. Měla jste pro ni nějaký předobraz v reálném životě? Vycházela jste z postavy někoho, koho znáte?

Kim Stoneová není nikdo konkrétní, ale její hlas mi zněl v hlavě dlouhé roky, než jsem jí konečně umožnila promluvit. Dokonce i mně připadala trochu moc drsná, a tak mě nenapadlo, že si ji čtenáři tolik oblíbí. Až mě zaskočilo, jak kladně ji čtenáři přijali a rozuměli si s ní. Myslím si také, že Kim je typickým příkladem hrdinky, o jakých si sama ráda čtu.

 

Dokážete porovnat rozdíl mezi psaním první a druhé knihy, kdy už jste věděla, že vzniká série a že musíte své postavy nějakým směrem vyvíjet? Plánovala jste vůbec napsat sérii, nebo jste psala první knihu jako samostatný příběh, a pak zjistila, že Kim by chtěla vyřešit případů víc?

NĚMÝ KŘIK byl mým prvním pokusem o detektivku, protože jsem ani nevěřila, že to dokážu. Proto jsem vlastně ani nečekala, že se doberu konce té první knihy! Když jsem knížku dopsala, uvědomila jsem si, že postava Kim má toho ještě dost co říct a nabídnout. A tak jsem jí chtěla v ĎÁBELSKÝCH HRÁCH poskytnout docela novou výzvu, šanci na souboj založený i na psychologii.

Líbí se vám být spisovatelkou na plný úvazek? Uměla jste si to představit jako povolání, když jste začínala psát první knihu? Nebo byly ty představy v něčem idealizované a skutečnost vás překvapila?

Odjakživa jsem toužila být spisovatelkou na plný úvazek, i když jsem si v pubertě teprve čmárala nějaké povídky. Ale až do chvíle, kdy loni NĚMÝ KŘIK vyšel, jsem byla zaměstnaná. Teď mám to štěstí, že můžu psaní nazývat svou prací a kariérou. A skutečnost je ještě báječnější, než jsem kdy snila. Nenapadlo by mě, že se dočkám takových fantastických a srdečných reakcí od lidí, kterým se líbí moje knížky. To mě nesmírně mile překvapilo a moc si toho vážím.

Kim Stoneová má úspěch. Tušíte, kolik případů na ni ještě čeká? Nebo jste si naplánovala uzavřenou sérii s pevně daným počtem knih, které budete Kim věnovat?

Se svým anglickým vydavatelem jsem podepsala smlouvu na celkem 16 případů Kim Stoneové, takže tu s námi ještě nějakou chvíli bude. Pořídila jsem si pro Kim velký notes, kam si zapisuju případy, které bych po ní chtěla vyřešit. Může se to ještě všelijak upravovat, ale Kim ve všech těchto knihách vystupovat určitě bude.

Jaké knihy čtete ráda vy sama? Thrillery? Nebo dáte přednost něčemu romantičtějšímu, abyste si mohla oddechnout?

Nemám tolik času na čtení, kolik bych ráda, ale líbí se mi thrillery a psychologické thrillery, když se k nim dostanu. Občas si dopřeju i nějakou komedii, bývá to vítaná změna.

Objevila jste v uplynulém roce nějakou knihu, která vás významněji oslovila? Titul, který vás hodně bavil a teď ho všem ochotně doporučujete?

V tomto roce jsem vysloveně slupla knížku Renity D´Silva „Mother´s Secret“ (Matčino tajemství).  Je to sága odehrávající se v Indii a Anglii a dočista vás uchvátí. Nadchl mě příběh i styl, přečetla jsem to na jeden zátah.

Na Databázi knih máte samé nadšené reakce, čeští čtenáři si vaši první knihu zamilovali. Plánujete třeba jednou do České republiky přijet?

Reakce českých čtenářů mě ohromily a dojaly. Na svou internetovou i facebookovou stránku od nich dostávám spoustu nádherných vzkazů a moc ráda bych se s nimi někdy setkala i osobně.

Jak se vám vůbec líbí české obálky vašich knih?

Patří jednoznačně k mým nejoblíbenějším, to zcela vážně. Barvy působí nádherně snivě, potemněle a trošičku strašidelně. Mají nádhernou atmosféru.

Mimochodem, znáte sama i nějaké české spisovatele?

Bohužel zatím ne, ale dala jsem si za cíl rozšířit si čtenářské obzory a objevovat víc skvělých autorů za hranicemi Velké Británie.

A poslední otázka. Blíží se Vánoce. Co byste ráda našla pod stromečkem?

První verzi každé knihy píšu tužkou do bloků, takže tohle mám na vánočním seznamu vždycky. Každý rok si přeju to samé a nikdy mě nezklame, když to dostanu.

 

Převzato z Knižního klubu.