Čtenářské recenze

Andreas Wilhelm - Hybrid

Redakce (13.08.2013)
Andreas Wilhelm - Hybrid Andreas Wilhelm - Hybrid

Román „Hybrid“ je zatím posledním knižním přírůstkem v bibliografii německého autora Andrease Wilhelma (*1971), který se mezi čtenáři zapsal především volnou trilogií Projekt, jež patří mezi populární dobrodružně konspirační příběhy. Jak sám tvůrce píše, tento jeho nový příběh je oproti trilogii Projekt kratší a psaný ve svižnějším tempu. Po přečtení nelze než souhlasit.

„Hybrid“ (orig. Hybrid, 2011) je klasický thriller, plný akčního děje s rychlým spádem, napínavých situací a šokujícího námětu. Už od první kapitoly to dává  A. Wilhelm jasně najevo.

Vždyť stačí si přečíst úvodní odstavec: „Měkké provazce vnitřností se pod vodou omotaly kolem mých stehen. Zpočátku jsem tomu téměř něžnému doteku nepřikládala žádný význam, předpokládala jsem, že jsou to vodní rostliny. Ještě nikdy jsem se nezmýlila tak děsivým způsobem.“

Tímto osvědčeným způsobem autor čtenáře thrillerů nalákal k dalšímu čtení, které se pak nese v obdobném duchu. Příběh se točí kolem nelegálních pokusů na lidech. Jedná se o tzv. xenotransplantace, neboli voperování zvířecích orgánů do lidských těl. Tedy transplantační systém, o kterém většina z nás už asi slyšela.

Jedna z alternativních metod, jež mají pomoct při získávání orgánů a tkání pro transplantace. Ale taky systém s hodně diskutabilními etickými problémy. A právě s těmito pokusy tajně experimentuje velký farmaceutický koncern. Jenže nic se nedá ohlídat a utajit na sto procent.

V pralesích Brazílie, ale i v Hamburku, se nečekaně najdou kusy lidských těl, u kterých se dá jen těžko přehlédnout jejich podivuhodné degenerace. Výsledky z laboratoří jsou překvapivé. Zbytky tkání a těl jsou hybridy lidí a zvířat.

Na stopu těchto záhad se vydává novinář na volné noze Tom, který je při tom, když z Labe vytáhnou zbytek lidské nohy – fialové barvy. Spolu se studentkou medicíny Juli, která zase hledá svoji sestru zmizelou v deštných pralesích brazilské Amazonie, se tak vydávají na nebezpečnou cestu za tajemstvím skrývajícím se v dobře střežených laboratořích uprostřed Brazílie.

Příběh jede jako dobře promazaný stroj. Nikde se zbytečně nezadrhává, autor vysvětluje hlavně jen to, co je pro jeho svižný chod důležité, a směřuje k celkem odhadnutelnému závěru. Dvojice Juli a Tom vám bude od počátku sympatická a jejich vývoj ve vzájemném vztahu byl celkem v jistých chvílích překvapivý.

Jak autor ve svém blogu píše, kniha vyšla v létě 2011 jako perfektní četba na dovolenou, a nejen na tu letní. V překladu Jiřího Vodvárky vydalo Euromedia group - nakl. Knižní klub, 2013.


Autorem recenze je Bohdan Volejníček