Nejnovější

Alighieri nemůže, má schůzi ...
13.08.2010

Alighieri nemůže, má schůzi ...

Úvod Božské komedie Danta Alighieriho je i v českém prostředí dobře znám: „Kde život náš je v půli se svou poutí,/ mně bylo procházet tak temným lesem,/ že nemohl jsem cestu uhodnouti.“

Jsme jenom lidé. Možná
13.08.2010

Jsme jenom lidé. Možná

Vyhasínání lidskosti v románu Hrubá marže. VĚK A TĚLO jako zrádce i jako poslední útočiště

Hoši, trochu Hitlera kousneme
13.08.2010

Hoši, trochu Hitlera kousneme

Když je možné zahlédnout, jak někdo ten román čte v metru, už se dá mluvit o velikém úspěchu. Řeč je o debutové próze Jiřího Šulce Dva proti Říši, díky níž se stal vloni autor vítězem Literární ceny Knižního klubu. Autor: Ondřej Horák Zdroj: Lidové noviny str. 20 Kultura, 19.11.2008

Hlubiny osamělosti
13.08.2010

Hlubiny osamělosti

Sami jako prvočísla, která se nacházejí blízko sebe, přesto se však nikdy nemohou dotknout a zůstávají beznadějně osamělí; tak se cítí oba hlavní hrdinové románu Osamělost prvočísel mladého italského fyzika Paola Giordana (nar. 1982). Svým debutem dosáhl v Itálii ohromného úspěchu (kniha obdržela literární ceny a zároveň se stala i bestsellerem).

Hledání ztracené paměti po 11. září
13.08.2010

Hledání ztracené paměti po 11. září

Paměť je jedním z témat literárního modernismu. A americký prozaik Richard Powers (* 1957) ve svém devátém, v češtině prvním vydaném románu (oceněném Národní knižní cenou za rok 2006) ukazuje, že ani po sto letech toto téma neztratilo na naléhavosti.

Životní lži Hitlerovy filmařky
13.08.2010

Životní lži Hitlerovy filmařky

Steven Bach ve své knize dokládá, jak LENI RIEFENSTAHLOVÁ po válce záměrně překrucovala realitu. Aby si pomohla. Mlhavý opar odhaluje starobylé řecké sloupy, majestátné sochy bohů a dokonalá těla atletů. Střih. Kamera pomalu opisuje křivky kamenného diskobola, který se pozvolna mění na atleta z masa a kostí. Střih. Olympijský plamen vzplane a sportovci ze všech koutů světa zaplňují stadion. Střih. Adolf Hitler napřahuje paži a prohlašuje XI. olympijské hry za zahájené. Střih. Přihlížející dav propuká v jásot.

Svět  zesmutněl
13.08.2010

Svět zesmutněl

Kolumbijský nositel Nobelovy ceny v úvodu knihy Dvanáct povídek o poutnících (1992) píše o potížích, které měl při jejich psaní: „Teď už vím proč: napsat krátkou povídku vyžaduje stejně velké úsilí jako začít psát román. V prvním odstavci románu totiž musíte určit všechno: vnitřní uspořádání, ladění, sloh, rytmus, délku a leckdy i charakter některé postavy. Všechno ostatní už je jen požitek z psaní, ten nejniternější a nejsamotářštější, jaký si kdo může představit... Naproti tomu povídka nemá začátek ani konec: buď se vyvede, nebo ne." Autor: Ondřej Horák Zdroj: Lidové noviny str. 19 Kultura, 11.3.2008

Genocida jako umění fugy
13.08.2010

Genocida jako umění fugy

Navzdory chmurným prognózám a znepokojivým statistikám dokazujícím, jak prodej knih i obliba čtení v celoevropském měřítku klesá, dostává se nám nyní do rukou román, který se i při svých úctyhodných 903 stranách stal ve Francii knihou roku 2006. Soudě podle čtenářského ohlasu v sousedním Německu, není vůbec vyloučené, že podobné přijetí jej čeká i u nás. Autor: Ondřej Kavalír Zdroj: A2 kulturní týdeník str. 31 Recenze týdne, 12.11.2008

Fantastická cesta hluboko pod kůží
13.08.2010

Fantastická cesta hluboko pod kůží

Ve starých encyklopediích nebo knihách typu Domácí lékař bývaly rozkládací obrázky lidského těla. Odklopila se pokožka a pod ní se objevila spleť střev, plíce, srdce a další důležité orgány. Tvůrci těchto až dojemně prostých obrázků by patrně v němém úžasu stanuli nad vyobrazeními z encyklopedie, kterou připravilo anglické nakladatelství Dorling Kindersley.

Na cestě z temnoty s kamerou v ruce
13.08.2010

Na cestě z temnoty s kamerou v ruce

Nejpopulárnější současný japonský spisovatel Haruki Murakami ve svém potemnělém románu z nočního Tokia překračuje svá dosavadní vypravěčská schémata a koncentruje se spíše na vrstvení obrazů technikami filmového scénáře. Jazzová hudba, noční bary a přízračné scény na pomezí hororu jsou provázány příběhy lidského usmíření. Haruki Murakami už rozhodně nepatří mezi spisovatele, které je třeba českému čtenáři dlouze představovat. V češtině máme k dispozici tři překlady jeho děl – Norské dřevo (Noruvei no mori, 1987, česky 2002), Na jih od hranic, na západ od slunce (Kokkjó no minami, taijó no niši, 1992, česky 2004) a Ka a na pobřeží (Umibe no Kafuka, 2003, česky 2006). Každé z těchto děl nám předvádí autorův vypravěčský talent v jiné podobě, jeho styl je však vždy snadno rozpoznatelný. Svým nejnovějším románem se Murakami zařadil mezi nejpřekládanější japonské spisovatele, větší popularity se u nás dostalo snad jen Jasunarimu Kawabatovi nebo Džun’ičiróovi Tanizakimu, klasikům japonské moderní literatury. Autor: Martin Tirala Zdroj: A2 kulturní týdeník str. 6, Literatura