Nejnovější

Kdyby plyšáci neměli lidi
13.08.2010

Kdyby plyšáci neměli lidi

Erik Medvěd je plyšák. Ostatně stejně jako zhruba čtyři miliony dalších plyšáků žijících s Erikem v jednom městě. Erik pochází ze čtvrti Amberville, jako jedno z dvojčat, která jednoho dne přivezli Nosorožici Eddě a Boxeru Bloomovi.

Uprchli do Mandžuska…
13.08.2010

Uprchli do Mandžuska…

Publicista Allen Paul se pokouší přiblížit historii povraždění zajatých polských důstojníků na začátku druhé světové války. Pražané si v nedávných týdnech mohli při cestách metrem všimnout reklam na knihu Katyň. Stalinský masakr a triumf pravdy. Napsal ji americký autor Allen Paul a zpracovává v ní příběh zločinu, který se vymyká i z hrůz druhé světové války. V březnu 1940 se šéf sovětského NKVD (Narodnyj komissariat vnutrennych děl) Lavrentij Berija obrátil na Stalina dopisem, v němž navrhl „pověřit NKVD záležitostmi 14 700 osob... stejně jako záležitostmi 11 000 osob... a vyřešit je speciálním způsobem za použití nejvyššího možného trestu proti výše řečeným – popravou zastřelením. Záležitosti je nutné vyřešit bez vyslechnutí zatčených a bez vznesení obvinění...“ K dokumentu připojili schvalující podpisy J. Stalin, K. Vorošilov, V. Molotov, A. Mikojan, Kalinin a Kaganovič. Ony „osoby“ byli polští důstojníci zajatí po 17. září 1939 (kdy Sovětský svaz vpadl na základě tajného dodatku k paktu Molotov-Ribbentrop do Polska), kteří byli drženi v táborech NKVD pro válečné zajatce a ve věznicích na západě Ukrajiny a Běloruska. Polští zajatci byli jeden po druhém postříleni ranou do týla někdy v dubnu a v květnu 1940.

Katyň: symbol tragédie i schopnosti přežít
13.08.2010

Katyň: symbol tragédie i schopnosti přežít

Slovo Katyň označuje jeden z nejstrašnějších zločinů z počátku druhé světové války. V době, kdy si Hitler a Stalin rozdělili Polsko, zajali Sověti čtvrt milionu polských vojáků a deportovali je do nehostinných končin Sovětského svazu. Patnáct tisíc polských důstojníků a poddůstojníků zmizelo beze stopy. Jak se později ukázalo, byli na jaře roku 1940 barbarsky postříleni na kraji lesa nad Dněprem poblíž osady Katyně nedaleko Smolenska. Na louce u Katyňského lesa byly vykopány společné hroby a polští důstojníci zde byli jeden po druhém vražděni ranou z pistole do týla, poté co si museli kleknout na okraj vykopané jámy.

Katyň
13.08.2010

Katyň

Skličující velkofilm s tímto názvem, natočený velmistrem režie Andrzejem Wajdou, začíná srážkou dvou prchajících zástupů, které se do sebe vklíní z obou břehů na úzkém mostě přes širokou řeku Bug. Zpátky! volají jedni zoufale, za námi jsou nacisti! Zpátky! křičí v panice druzí, za námi jsou sověti! Tajný dodatek k německo-sovětské smlouvě, podepsané v srpnu 1939 jen několik dnů před počátkem druhé světové války, umožnil Stalinovi podílet se na Hitlerově lupu. Zatímco se polská armáda hrdinně bránila přesile na západě, vpadla jí do zad další přesila z východu. Polsko přes noc zmizelo z mapy světa, rozděleno v Generální gouvernement a sovětskou Ukrajinu. Autor: Pavel Kohout Zdroj: Právo str. 6 Publicistika, 29.3.2008

Pravda o ničivém masakru Poláků a vražedné politice Stalina
13.08.2010

Pravda o ničivém masakru Poláků a vražedné politice Stalina

Film Katyň režiséra Andrzeje Wajdy loni v Polsku v návštěvnosti předstihl pouze třetí díl Shreka – a to dokumentárně zpracované drama o polské tragédii přišlo do kin až v září. Wajda vsadil na konkrétní příběhy lidí, důstojníků i jejich rodin. Podobně zdokumentoval katyňskou tragédii americký historik Allen Paul v knize Katyň – Stalinský masakr a triumf pravdy, jejíž český překlad bude dnes představen v Polském institutu v Praze. Zdroj: Hospodářské noviny str. 9 Kultura, 21.1.2008

Karibský eden zavalený drogami
13.08.2010

Karibský eden zavalený drogami

Po celý rok sem míří mladí lidé z celého světa, aby si užili krásu tohoto karibského ostrova a – laciných drog. Naši reportéři se podívali do ráje, který se postupně mění v drogové peklo...

J. Cucui: Peklo
13.08.2010

J. Cucui: Peklo

Tento pouze stostránkový román je zatím jediným větším do češtiny přeloženým dílem japonského autora, který je ve svojí vlasti znám i jako autor science fiction. Za svoji tvorbu v tomto žánru byl doma oceněn několika cenami. Peklo sice není čistá science fiction, nicméně s fantastickými motivy pracuje.

Jaroslav Hašek dal světu postavu lidového hrdiny Švejka
13.08.2010

Jaroslav Hašek dal světu postavu lidového hrdiny Švejka

Praha 1. ledna (ČTK) - Geniální literární tvůrce, ale i bohém, anarchista, neklidný tulák a věčný mystifikátor. To vše je možné zahrnout do charakteristiky spisovatele Jaroslava Haška, jenž zemřel před 85 lety, 3. ledna 1923. Vedle Franze Kafky a Karla Čapka asi v cizině nejslavnější literát spjatý s Prahou dal světu postavu dobrého vojáka Švejka, ale napsal i bezpočet humoristických povídek a dalších textů. Zdroj: Zpravodajství ČTK

Paradox nekonečné svobody
13.08.2010

Paradox nekonečné svobody

Román momentální hvězdy norské literatury Pera Pettersona (nar. 1952) Jít krást koně (2003) při prvním přečtení strhne intenzitou vyprávění, všudypřítomnou ryzí melancholií, drásajícím paradoxním steskem po rozporuplné osobní, rodinné i společenské minulosti. Zkrátka norský román jak má být, jak si jej zřejmě mnozí představujeme, jaký bychom ho chtěli mít, takový a žádný jiný: Zadumaný mlčenlivý postarší muž se stahuje z města do hlubokých lesů, do míst, která se nesmazatelně zapsala do psychologické mapy jeho dětství, v níž však zůstává mnoho slepých i zaslepených cest, a v jednolitém proudu konfrontace i smíření tváří v tvář vzpomínkám a nečekaným náhodným setkáním prožívá katarzi svého života, katarzi, jež v mohutné vlně zaplaví čtenářovu mysl i jeho city, pohne jím. Vše je tak prosté, skutečné! Jak dojemné, jak hluboce lidské! Anebo ne?

Mezi námi muži
13.08.2010

Mezi námi muži

Per Petterson (nar. 1952) nebyl donedávna zrovna známý autor. Za svůj život vydal zatím sedm knih a teprve román Na Sibiř z roku 1997 zabodoval u kritiky i čtenářů. Pettersonův předposlední román naproti tomu provází nebývalý ohlas i za hranicemi Skandinávie a autorovi už vynesl pět důležitých norských i zahraničních ocenění, z nichž nejdůležitější je bezpochyby International IMPAC Dublin Literary Award. Co způsobilo takový zájem zahraničních kritiků i nakladatelů? Nejspíš je to kombinace emocí, s nimiž kniha pracuje. Jak pěkně shrnuje Richard Allen Greene z BBC News — příběh je to „tender, touching and painful“, tedy křehký, dojemný a bolavý. Takové charakteristiky budí nejvyšší podezření. Po přečtení knihy zjistíme, že její kouzlo nespočívá ani tak ve vyprávěném, jako v tom, co řečeno nebylo. A pokud jde o dojemnost a bolavost, na mnohého čtenáře může kniha naopak působit studeně, vždyť její hrdinové se spolu skoro vůbec nebaví.