Nejnovější

IRSKÝ TYGR válcuje tradice
13.08.2010

IRSKÝ TYGR válcuje tradice

„V Irsku se sice vyrábí viagra, ale my ji nepotřebujeme,“ říká náš průvodce John Weldon. „Používáme Guinness,“ směje se a pozvedá půllitr s jedním ze symbolů země. Víc než toto těžké, černé a trochu fádní pivo mi však chutnal živější polotmavý Smithwick. V hospodě Farrington's v centru Dublinu hrála kapela, lidé tleskali, podupávali nebo zpívali spolu s muzikanty. Ve zdejší oblasti Temple Bar jsou nejvyhlášenější podniky. A nad irskými lidovkami si uvědomíte, co všechno z nich okopírovala slavná americká country. V Dublinu je ideální, když bydlíte v hotelu na okraji centra. Většinu místních atrakcí pak obejdete pěšky: nejstarší irskou univerzitu Trinity College, katedrálu svatého Patrika, Dublinský hrad, muzeum pivovaru Guiness atd. Nemohu se ale ubránit pocitu, že velká část toho skutečného Irska je venku, až za městem.

Bolestná cesta Ireny Kačírkové
13.08.2010

Bolestná cesta Ireny Kačírkové

Milovníci pohádek si Irenu Kačírkovou (1925–1985) pamatují jako půvabnou princeznu Drahomíru z filmu Byl jednou jeden král (1954). Ctitelé muzikálu Starci na chmelu (1964) zase jako přísnou profesorku. Málokdo však ví, že se měla stát partnerkou Jana Wericha ve filmu Císařův pekař a Pekařův císař a že roli už zkoušela. Roli Sirael jí ve Werichově verzi Golema nabídl režisér Jiří Krejčík, po jeho výměně za Martina Friče ale byla místo ní obsazena Nataša Gollová.

I konec světa může být pěkná věc
13.08.2010

I konec světa může být pěkná věc

Japonský prozaik Haruki Murakami si mezi českými čtenáři vydobyl postavení bezmála kultovní, a to především překlady románů Norské dřevo a Kafka na pobřeží. Nyní vychází jeho starší dílo Konec světa & Hard-Boiled Wonderland - a jde o úplně jiné čtení, než jsme doposud byli zvyklí. Zdroj: Mladá fronta DNES str. 30 Scéna - knihy, 29.11.2008

Hrůza ve Stalinově říši
13.08.2010

Hrůza ve Stalinově říši

Píše se 11. únor 1953. Do tyranovy smrti zbývá necelý měsíc, ale to nikdo netuší. Národy Sovětského svazu, nejdokonalejší demokracie na světě, kde zločinnost vlastně neexistuje, neboť ta je symptomem kapitalistické společnosti, drtí strach. Nad občany (i když to slovo by v tomto případě patřilo do uvozovek) bdí přísným zrakem nejen sám gosudar, vítěz nad fašismem Josif Vissarionovič Stalin, ale statisíce jeho pochopů, především příslušníků Ministerstva státní bezpečnosti (MGB).

Alighieri nemůže, má schůzi ...
13.08.2010

Alighieri nemůže, má schůzi ...

Úvod Božské komedie Danta Alighieriho je i v českém prostředí dobře znám: „Kde život náš je v půli se svou poutí,/ mně bylo procházet tak temným lesem,/ že nemohl jsem cestu uhodnouti.“

Jsme jenom lidé. Možná
13.08.2010

Jsme jenom lidé. Možná

Vyhasínání lidskosti v románu Hrubá marže. VĚK A TĚLO jako zrádce i jako poslední útočiště

Hoši, trochu Hitlera kousneme
13.08.2010

Hoši, trochu Hitlera kousneme

Když je možné zahlédnout, jak někdo ten román čte v metru, už se dá mluvit o velikém úspěchu. Řeč je o debutové próze Jiřího Šulce Dva proti Říši, díky níž se stal vloni autor vítězem Literární ceny Knižního klubu. Autor: Ondřej Horák Zdroj: Lidové noviny str. 20 Kultura, 19.11.2008

Hlubiny osamělosti
13.08.2010

Hlubiny osamělosti

Sami jako prvočísla, která se nacházejí blízko sebe, přesto se však nikdy nemohou dotknout a zůstávají beznadějně osamělí; tak se cítí oba hlavní hrdinové románu Osamělost prvočísel mladého italského fyzika Paola Giordana (nar. 1982). Svým debutem dosáhl v Itálii ohromného úspěchu (kniha obdržela literární ceny a zároveň se stala i bestsellerem).

Hledání ztracené paměti po 11. září
13.08.2010

Hledání ztracené paměti po 11. září

Paměť je jedním z témat literárního modernismu. A americký prozaik Richard Powers (* 1957) ve svém devátém, v češtině prvním vydaném románu (oceněném Národní knižní cenou za rok 2006) ukazuje, že ani po sto letech toto téma neztratilo na naléhavosti.

Na cestě z temnoty s kamerou v ruce
13.08.2010

Na cestě z temnoty s kamerou v ruce

Nejpopulárnější současný japonský spisovatel Haruki Murakami ve svém potemnělém románu z nočního Tokia překračuje svá dosavadní vypravěčská schémata a koncentruje se spíše na vrstvení obrazů technikami filmového scénáře. Jazzová hudba, noční bary a přízračné scény na pomezí hororu jsou provázány příběhy lidského usmíření. Haruki Murakami už rozhodně nepatří mezi spisovatele, které je třeba českému čtenáři dlouze představovat. V češtině máme k dispozici tři překlady jeho děl – Norské dřevo (Noruvei no mori, 1987, česky 2002), Na jih od hranic, na západ od slunce (Kokkjó no minami, taijó no niši, 1992, česky 2004) a Ka a na pobřeží (Umibe no Kafuka, 2003, česky 2006). Každé z těchto děl nám předvádí autorův vypravěčský talent v jiné podobě, jeho styl je však vždy snadno rozpoznatelný. Svým nejnovějším románem se Murakami zařadil mezi nejpřekládanější japonské spisovatele, větší popularity se u nás dostalo snad jen Jasunarimu Kawabatovi nebo Džun’ičiróovi Tanizakimu, klasikům japonské moderní literatury. Autor: Martin Tirala Zdroj: A2 kulturní týdeník str. 6, Literatura