Nejnovější

Nepřekročené tabu
13.08.2010

Nepřekročené tabu

Řekněme to hned zkraje: napjatě očekávaný román Padající muž Dona DeLilla, který zpracovává události z 11. září 2001, není špatný, ale přesto je spíše zklamáním. Nabízí sice poutavý popis událostí, ale nepřináší nic neotřelého a rozhodně ničím nezaskočí. Což sice může být pro českého čtenáře pořád zajímavé, ale na autora DeLillova formátu je to zatraceně málo.

Nenáročné počtení o nepříjemných věcech
13.08.2010

Nenáročné počtení o nepříjemných věcech

Román To, co je moje norské spisovatelky Anne Holtové ničím nepřekvapí. Napínavý příběh bez jakéhokoli přesahu lze konzumovat místo televizního seriálu. Pokud tedy někdo chce číst knihu o násilí na dětech coby večerní rozptýlení.

Nejvtipnější kniha roku 2008
13.08.2010

Nejvtipnější kniha roku 2008

Pětačtyřicetiletý Američan Michael Chabon, autor sedmi románů a dvou povídkových souborů, dostal roku 2001 Pulitzera za Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye. Pozor, Pulitzer není totéž co Alzheimer! Pulitzer značí, že Chabon vévodí ve žlutém dresu velmi širokému pelotonu amerických hypertalentovaných autorů středního věku, na jejichž české překlady už se tato rubrika snažila v minulosti upozornit.

Nechte to na vesmíru
13.08.2010

Nechte to na vesmíru

Tajemství je jednou z nejúspěšnějších knih posledních let. Australanka Rhonda Byrneová v ní prozrazuje, jak získat bohatství, lásku a štěstí. Není to nic těžkého. Stačí si představit, co bychom asi tak chtěli, a pokud je naše představa jasná a opravdu v ni věříme, vesmír už to zařídí. Doslova: „I pro vás existuje hojnost a není vaším úkolem vyřešit, jak se k vám peníze dostanou. Vaším úkolem je požádat, věřit, že to získáte, a cítit se přitom šťastný. Detaily, jak k tomu dojde, přenechejte vesmíru.“ Podobných rad, nad nimiž čtenáři spadne brada, je kniha plná. Ve světě byla přeložena do 29 jazyků a dalších jedenáct překladů se připravuje. Prodalo se jí ke třem milionům, přičemž ve všech anglosaských a mnoha dalších zemích stanula za poslední dva roky alespoň na jeden týden v čele žebříčku bestsellerů.

Návody na sebevraždu
13.08.2010

Návody na sebevraždu

Americký prozaik Chuck Palahniuk vstoupil na literární scénu v polovině devadesátých let a od té doby vydává jednu knihu za druhou. Obklopuje čtenáře depresemi a dekadentním znechucením. Útočí agresivitou. Ubíjí a zároveň ponouká ke změně. Vyvrhuje na papír nejtemnější zákoutí svého nitra, jako by se chtěl vypsat z vlastního osudu. Kruté příběhy mají totiž Palahniukové v rodině – otec skrčený pod postelí přežil řádění děda, který v záchvatu šílenství zabil ženu a děti. Později se stal obětí brutální vraždy ze žárlivosti. Autor: Tereza Radváková Zdroj: Právo str. 11 Kultura, 22.10.2008

Na počátku byla ona
13.08.2010

Na počátku byla ona

Lidé se rodili a žili nějaký čas, pokud se neutopili v moři, nestalo se jim něco zlého či je nevybrali, aby byli svrženi do Pukliny.“ Správně by tu mělo stát: rodily a žily. Bytosti, které britská spisovatelka Doris Lessingová umístila na počátek času, totiž byly výhradně ženského pohlaví. Román Puklina vydala loňská laureátka Nobelovy ceny za literaturu v roce 2006, to jí bylo osmdesát sedm let. Hrouží se v něm do hlubin paměti, která už ale není osobním záznamem života; je pamětí lidského rodu. Pro Lessingovou byl vztah mezi mužem a ženou vždy základním tématem.

Kvalita, za kterou ručí jméno
13.08.2010

Kvalita, za kterou ručí jméno

Lidem je to jedno: McEwanových knih se prodají statisíce a točí se podle nich filmy, v nichž hrají ti nejlepší herci. Z McEwana se v Británii stalo jakési rodinné stříbro, jehož kvalita je zaručena samotným jménem.

Murakamiho měsíční sonáta
13.08.2010

Murakamiho měsíční sonáta

Název Sputnik, má láska je příznačný: Haruki Murakami je tvůrce příběhů, v nichž lidé bloudí vesmírem, kde hledají a míjejí lásku. Tentokrát příběh vypráví mladý učitel K., který miluje svou kamarádku, spisovatelku Fialku. Fialka zas miluje svou zaměstnavatelku, krásnou Mjú....

Murakamiho má každý rád
13.08.2010

Murakamiho má každý rád

Každý ho má rád a každý mu rozumí. Každý zůstane po přečtení pár minut mlčet. Každý čtenář se nechá okouzlit brilantním vypravěčem s citem pro jemnou ironii a ještě jemnější melancholii. Každý ocení bystré, i když nenásilné glosování současného světa. Každý se rozesmutní, dojme a nakonec i zamyslí sám nad sebou. Každý se vždy nechá strhnout emocemi. Opravdu každý a vždy?

Murakamiho Sputnik, to je mocný zážitek
13.08.2010

Murakamiho Sputnik, to je mocný zážitek

Šestá kniha japonského spisovatele Harukiho Murakamiho se v češtině jmenuje trochu zvláštně Sputnik, má láska. Ale má to svůj důvod. Sputnik, symbol osvobození a dobývání, je tu metaforou lidské osamělosti. V Murakamiho světě kolem sebe plujeme jako pípající družice, jež se občas minou v bezprostřední blízkosti, aby se posléze ztratily v hlubinách vesmíru.