Nejnovější

Knižní recenze - Peklo
13.08.2010

Knižní recenze - Peklo

Podobných knih jako Peklo japonského spisovatele Jasutaky Cucuie mnoho není. Slavný japonský autor sci-fi literatury se českému čtenáři představuje vůbec poprvé, a ačkoli nejde o klasickou science fiction, Cucui prokazuje ohromnou imaginaci a postmoderní hravost.

Kniha, o které se mluví (i mezi scifisty)
13.08.2010

Kniha, o které se mluví (i mezi scifisty)

K hitům podzimního knižního trhu v loňském roce se přiřadil i český překlad románu Jonathana Littella Laskavé bohyně. Kniha vyvolala poprask ihned po svém vydání a autor za ni obdržel Gouncortovu cenu za rok 2006, neboť bilingvní Littell, napůl Francouz, napůl Angličan, ji napsal francouzsky.

Klaus, žádaný expert na klima
13.08.2010

Klaus, žádaný expert na klima

Václav Klaus přichází stále hlasitěji se svým novým, dalo by se říct „antizeleným“ tématem: změnami počasí. Zatímco dosud „hrál“ jako své ústřední téma kritiku Evropské unie, nyní se staví do čela popíračů globálního oteplování. Návštěvníci jeho přednášek si toho všímají stále častěji, když slyší, že například „tání ledovců je jen zelená hra s lidským strachem“.

V. Klaus: Kde začíná zítřek
13.08.2010

V. Klaus: Kde začíná zítřek

Kde začíná zítřek - zní titul nové knihy Václava Klause, která vyšla několik dnů před dvacátým výročím 17. listopadu 1989. Na první pohled není zřejmé, jde-li o otázku či konstatování. A právě v této záměrné autorově nejednoznačnosti vidím klíč ke čtení a porozumění tomuto zajímavému textu.

13.08.2010

Klasická pohádka

V kvantech „Zlatých knih pohádek“ a „Nejkrásnějších pohádek“ existují propastné rozdíly v kvalitě. Jaký obraz o základním pohádkovém fondu si může utvořit dnešní dětský čtenář nebo posluchač z knižní produkce posledních let? Pohádka je obtížně zmapovatelná mlhovina. Pod tenhle zdánlivě jasný pojem se totiž vejde kdeco. Ponechme stranou „moderní“ pohádky, kvazipohádky či antipohádky a soustřeďme se na pohádky tak řečené klasické. Navíc si nebudeme tohoto žánru všímat ani jako přirozené součásti folkloru či obecné literatury, ale v souvislosti, v níž se objevuje až od 19. století: od té doby utváří obraz literatury pro děti, pro mnohé je dokonce jejím synonymem.

Když autora stisknou čelisti vlastních slov
13.08.2010

Když autora stisknou čelisti vlastních slov

Románový debut Brita Stevena Halla (1975) Čelisti slov chtěl být fantazijní a abstraktní, hlubokomyslný a zároveň vtipný, složitý, napínavý a plný náročných odkazů.

Kdyby plyšáci neměli lidi
13.08.2010

Kdyby plyšáci neměli lidi

Erik Medvěd je plyšák. Ostatně stejně jako zhruba čtyři miliony dalších plyšáků žijících s Erikem v jednom městě. Erik pochází ze čtvrti Amberville, jako jedno z dvojčat, která jednoho dne přivezli Nosorožici Eddě a Boxeru Bloomovi.

Uprchli do Mandžuska…
13.08.2010

Uprchli do Mandžuska…

Publicista Allen Paul se pokouší přiblížit historii povraždění zajatých polských důstojníků na začátku druhé světové války. Pražané si v nedávných týdnech mohli při cestách metrem všimnout reklam na knihu Katyň. Stalinský masakr a triumf pravdy. Napsal ji americký autor Allen Paul a zpracovává v ní příběh zločinu, který se vymyká i z hrůz druhé světové války. V březnu 1940 se šéf sovětského NKVD (Narodnyj komissariat vnutrennych děl) Lavrentij Berija obrátil na Stalina dopisem, v němž navrhl „pověřit NKVD záležitostmi 14 700 osob... stejně jako záležitostmi 11 000 osob... a vyřešit je speciálním způsobem za použití nejvyššího možného trestu proti výše řečeným – popravou zastřelením. Záležitosti je nutné vyřešit bez vyslechnutí zatčených a bez vznesení obvinění...“ K dokumentu připojili schvalující podpisy J. Stalin, K. Vorošilov, V. Molotov, A. Mikojan, Kalinin a Kaganovič. Ony „osoby“ byli polští důstojníci zajatí po 17. září 1939 (kdy Sovětský svaz vpadl na základě tajného dodatku k paktu Molotov-Ribbentrop do Polska), kteří byli drženi v táborech NKVD pro válečné zajatce a ve věznicích na západě Ukrajiny a Běloruska. Polští zajatci byli jeden po druhém postříleni ranou do týla někdy v dubnu a v květnu 1940.

Katyň: symbol tragédie i schopnosti přežít
13.08.2010

Katyň: symbol tragédie i schopnosti přežít

Slovo Katyň označuje jeden z nejstrašnějších zločinů z počátku druhé světové války. V době, kdy si Hitler a Stalin rozdělili Polsko, zajali Sověti čtvrt milionu polských vojáků a deportovali je do nehostinných končin Sovětského svazu. Patnáct tisíc polských důstojníků a poddůstojníků zmizelo beze stopy. Jak se později ukázalo, byli na jaře roku 1940 barbarsky postříleni na kraji lesa nad Dněprem poblíž osady Katyně nedaleko Smolenska. Na louce u Katyňského lesa byly vykopány společné hroby a polští důstojníci zde byli jeden po druhém vražděni ranou z pistole do týla, poté co si museli kleknout na okraj vykopané jámy.

Katyň
13.08.2010

Katyň

Skličující velkofilm s tímto názvem, natočený velmistrem režie Andrzejem Wajdou, začíná srážkou dvou prchajících zástupů, které se do sebe vklíní z obou břehů na úzkém mostě přes širokou řeku Bug. Zpátky! volají jedni zoufale, za námi jsou nacisti! Zpátky! křičí v panice druzí, za námi jsou sověti! Tajný dodatek k německo-sovětské smlouvě, podepsané v srpnu 1939 jen několik dnů před počátkem druhé světové války, umožnil Stalinovi podílet se na Hitlerově lupu. Zatímco se polská armáda hrdinně bránila přesile na západě, vpadla jí do zad další přesila z východu. Polsko přes noc zmizelo z mapy světa, rozděleno v Generální gouvernement a sovětskou Ukrajinu. Autor: Pavel Kohout Zdroj: Právo str. 6 Publicistika, 29.3.2008